Národní zemědělské muzeum - Praha

Národní zemědělské muzeum

Antonín Švehla – československý státník, agrární politik a spolutvůrce ústavy ČSR 1920

18. 02. 2011 – 17. 04. 2011 – 1. patro budovy NZM Praha

Společnost Antonína Švehly o. s. ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem Praha připravila ve výročním roce 120 let trvání NZM malou výstavu, která připomene a uctí památku jedné z velkých osobností naší předválečné historie – účastníka protirakouského odboje, agrárního politika, předního čs. státníka, ministerského předsedy a také spolutvůrce první ústavy Československé republiky z roku 1920 – Antonína Švehly.

Antonín Švehla (nar. 15. 4. 1873), od roku 1902 místopředseda Sdružení českých zemědělců a zakladatel časopisu Venkov (1906), byl v letech 1908 – 16 poslancem zemského sněmu. Od roku 1909 stál v čele výkonného výboru České strany agrární. Náležel mezi stoupence historického práva českých zemí a první československý prezident T. G. Masaryk se před svým odchodem do zahraničí za 1. světové války účastnil právě u A. Švehly schůzek českých poslanců zemských i říšských.

A. Švehla patřil za první světové války, vedle K. Kramáře a P. Šámala, k vedoucím činitelům domácího protirakouského odboje. Podílel se na existenci Českého svazu, od vzniku Národního výboru v červenci 1918 stál v jeho čele. Po odjezdu Kramářovy delegace na ženevskou schůzku byl s E. Benešem spoluorganizátorem demonstrací, které vedly ke státnímu převratu 28. října.

V roce 1922 stanul v čele vlády a usiloval o prosperitu i upevnění demokratického právního řádu. S výjimkou krátkého období úřednické vlády (1926) byl A.Švehla v letech 1922 – 29 čs. ministerským předsedou. I když raději jednal v pozadí a byl mistrem politické dohody i kompromisu, pokud bylo třeba, své mínění vyslovil nahlas, veřejně a důrazně, přičemž zájem státu byl u něj vždy na prvním místě. A stejně tak byl pro něj příznačný politický realismus.

A. Švehla se také celou vahou své osobnosti zasadil o nelehké znovuzvolení T. G. Masaryka prezidentem ČSR v roce 1927. Švehla však správně pochopil, v čem tkví Masarykův význam pro vnitropolitickou situaci i zahraniční prestiž státu a jeho volbu prosadil.

Koncem 20. let se pro vážné onemocnění vzdaloval Švehla z politického života. Za svého nástupce ve vládní funkci – po dohodě s Masarykem – určil F. Udržala, který měl blízké politické postoje, ale nikoliv už Švehlovu obratnost. Agrární stranu nakonec ovládl R. Beran, který prosadil odstranění Udržala z křesla ministerského předsedy. Antonína Švehlu (zemřel 12. 12. 1933) lze bez nadsázky označit za významnou postavu českého zemědělství, sjednotitele venkova a uznávanou mravní autoritu našeho národa dvacátých let minulého století.