Na výstavě se návštěvník dozví, jak vypadala příroda v prvohorách, tedy před 359 až 300 miliony let a konkrétně i místo, na němž se dnes rozkládá město Ostrava. Zjistí, jakým způsobem vznikalo uhlí a jak do toho procesu vstupovala fotosyntéza. Nebude ošizen ani o poznatky, jaké důsledky spalování uhlí má pro současné životní prostředí.
Výstava vznikla v rámci výstavního cyklu Fotosyntéza. Záštitu převzal ministr zemědělství Marek Výborný.
Fotosyntéza je děj, kdy rostlina proměňuje světelnou energii ze Slunce na energii chemickou, a to tak, že oxid uhličitý ze vzduchu přemění na složité organické sloučeniny – cukry. Ty rostlina používá ke svému růstu. Samotný kyslík je pak jejím odpadním produktem.
A proč se výstava jmenuje Černá fotosyntéza? Přibližně přes 359–300 miliony lety na místě, kde teď leží Ostrava, rostly tropické prvohorní pralesy, které díky fotosyntéze nahromadily ohromné množství energie, která se v průběhu věků zachovala v podobě černého uhlí, jež se stalo na konci 18. století hybnou silou průmyslové revoluce. Ta způsobila, že jsme technologicky vyspělou civilizací. I v současnosti je uhlí stále důležitou energetickou a chemickou surovinou.
ČERNÁ FOTOSYNTÉZA
Autorka výstavy: Marta Krusberská
Grafické zpracování: Zuzana Sýkorská
Jazyková korektura: Libor Rösner
Autorka kreseb: Marie Voldřichová
Exponáty: Ostravské muzeum, p. o.