Fotografická výstava Ondřeje Durczaka reflektuje postindustriální krajinu ostravsko-karvinského revíru. Durczak dlouhodobě fotograficky dokumentuje různé lokality Moravskoslezského kraje. Prostřednictvím městské krajiny a architektury představil v knižních souborech a na výstavách Ostravu, Karvinsko, Bruntálsko, ostravsko-karvinský revír nebo české Slezsko. Zajímá ho především proměna identity zdejšího regionu, kterou fotograficky sleduje na místních stavbách, z nichž největší pozornost věnuje průmyslovému dědictví. Výstava Konec hlubin se snaží představit specifický ráz krajiny a architektury Ostravska a Karvinska ovlivněné hlubinou těžbou černého uhlí. V současné době těží na území České republiky černé uhlí poslední důl – ČSM ve Stonavě –, jehož činnost má být ukončena do jednoho roku. Pro postindustriální krajinu se hledá nová role.
Vystavené fotografie pocházejí z let 2011–2023. Ústřední lokalitou byla kromě Ostravy pro Durczaka také dnešní část Karviná 2 – Doly, původní město Karviná, kde byl do poloviny 20. století koncentrován sociální, kulturní a průmyslový život. Autorovy fotografie jsou doplněny archivními snímky z ostravsko-karvinských dolů pocházejícími ze sbírky Zdeňka Wludyky.
Výstavu dotváří osobitá mozaika na panoramatickém formátu instalovaná v mezipatře NZM. Kromě vlastních autorových fotografií pořízených na Ostravsku a Karvinsku je tvořena inscenovanými zátišími a historickými snímky z Archivu Diamo, Ostravského muzea, Archivu města Ostravy a archivu Zdeňka Wludyky. Tato experimentální koncepce odráží významné historické události a reálie zdejší hornické krajiny.
Výstava je autorským doplněním k expozici Rekultivace, druhý život krajiny, probíhající v NZM od 10. 10. 2024 do 15. 6. 2026. Výstava se koná v rámci projektu Slezské univerzity v Opavě SGS/1/2024. Na výstavě s autorem spolupracovala Marta Krusberská z NZM.
Ondřej Durczak se narodil 14. září 1989 v Ostravě. Absolvoval studium na Ústavu fyziky a současně na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde také dokončil doktorské studium. Na Institutu tvůrčí fotografie je odborným asistentem. Je držitelem titulu Osobnost fotografie do 30 let za rok 2019 udělovaným Asociací profesionálních fotografů.
Publikoval autorské fotografické a odborné knihy Důkazy objevů: Fotografie ve vědě v letech 1839–1939 (2017), Fotografické publikace Vítkovických železáren (2018), především ale místopisné fotografické knihy a alternativní průvodce po Moravskoslezském kraji Ostrava v důchodu: Průvodce po zaniklé slávě (2015), Ostrava má Budoucnost: Sto let spotřebního družstva Budoucnost v Ostravě 1919-2019 (2019), Karvinsko (2019, 2021), Roztroušená paměť. Pohornická krajina Karvinska (2020), Pozor, vyletí ptáček! Nejstarší fotografické ateliéry v Opavě 1860–1948 (2020), Bruntálsko: Alternativní fotografický průvodce (2021), Zrození metropole: Ostrava ve fotografiích padesátých a šedesátých let 20. století (2022), Vzhůru do dolů! Fotografické album průmyslového a kulturního dědictví uhelného hornictví ostravsko-karvinského revíru (2023) a Fotografický průvodce po mizejících a zapomenutých místech českého Slezska (2024). Zabývá se teoreticky fotografií ve spojení s regionem Ostravska a mapuje zdejší fotografické publikace. Ve vlastní fotografické tvorbě se orientuje na Ostravsko a Karvinsko. Měl několik autorských výstav – například ve Fotografické galerii Fiducia v Ostravě, v Galerii Fotografic v Praze. Byl kurátorem řady fotografických expozic.
