Podobu krajiny Moravskoslezského kraje, a to zejména oblasti Ostravska a Karvinska, určovala od 18. století hlubinná těžba černého uhlí i ostatní aktivity spojené s těžkým průmyslem. Důlní a průmyslová výroba měly a mají za následek degradaci krajiny a stávajících ekosystémů v ní. Průmysl odejde a na místě zůstávají nejčastěji jámy, haldy nebo měsíční krajina. Tyto negativní dopady způsobené lidskou činností je potřeba napravit a krajinu obnovit. Právě to je smyslem rekultivací. Jde o činnost, jejímž účelem je obnovit základní ekologické funkce a zničené krajině vrátit život, ať už to jsou lesy, louky a pole nebo rekreační oblasti.
Návštěvník se na výstavě podrobně seznámí s problematikou hald a poklesových kotlin. Zjistí, jaké rostliny a jací živočichové se vyskytují v poškozené pohornické krajině, přičemž některé bude moci vidět i naživo. Objeví, jak složitý a zdlouhavý proces rekultivace mohou být a představíme i vybrané realizované rekultivačními projekty, u kterých se můžete vyfotit s dinosaurem nebo si zahrát golf.
Převážně agrární krajina Ostravska a Karvinska s poli, lesy a rybníky byla postupně od poloviny 19. století proměňována intenzivní těžbou uhlí a výrobou oceli. Tyto činnosti způsobily poškození krajiny, jež bylo nejvíce znatelné ve formě hald a rozsáhlých poklesů terénu. Největší akcelerace poškozování krajiny je spjata především s těžbou mocnějších vrstev uhlí na Karvinsku po druhé světové válce v období plánového hospodářství. Kvůli této činnosti zanikly celé obce, původní osídlení Karviné, velké výměry zemědělských ploch byly znehodnoceny nebo musely ustoupit průmyslové výstavbě nebo na ni navázané infrastruktuře. Průmyslové znečištění a degradace krajiny v polovině 20. století byly tak rozsáhlé, že oblast ostravskokarvinského revíru se stala téměř neobyvatelná. Z toho důvodu musel stát začít systematicky řešit nápravu a vyvinout rekultivační postupy obnovující poškozenou krajinu.
V současnosti mají rekultivace za cíl obnovit zdevastované území v souladu s přírodními a společenskými potřebami. V krajině se objevila nová pole, louky, lesy a vodní plochy nebo nové rekreační zařízení. Díky průmyslové činnosti se na Ostravsku a Karvinsku vytvořila nehostinná místa, která poskytla životní prostor mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů.
„Výstava návštěvníkům představí ekologické paradoxy hornické a pohornické krajiny. Na nově vzniklých haldách a odkalištích lze pozorovat unikátní jev, který se v moderní krajině vyskytuje velmi zřídka. Jedná se o takzvanou primární ekologickou sukcesi označující vznik a postupný vývoj společenstev rostlin a živočichů na konkrétním místě od samotného počátku,“ přibližuje výstavu profesor Aleš Dolný z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, která odborně přispěla k jejímu vzniku.
Partneři:
DIAMO, státní podnik, OKD, a. s., Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity Záštita
Poděkování: Ján Hlobil, Pavel Zapletal, Vlastimil Hudeček, Barbora Černá Dvořáková, Pavlína Sachová, Zuzana Holišová, Milan Sýkorský, Stanislav Martínek, Adam Tesař, Jana Jakubská, Marie Voldřichová, Sylvie Foltová, Hana Malíková, Ivan Berger
Realizace Laboratoře přírodovědce: Národní zemědělské muzeum, Martin Rek, Stanislav Ožana, Moravskoslezský kraj, Technotrasa
Odborné konzultace: Sachová Pavlína, Dorazil Václav
Výstava probíhá pod záštitou ministra zemědělství Marka Výborného, Ministerstva průmyslu a obchodu a hejtmana Moravskoslezského kraje Josefa Bělici. Nad vernisáží výstavy převzal záštitu také náměstek primátora statutárního města Ostravy Václav Boháč. Výstava vznikla za spolupráce se státním podnikem DIAMO, OKD, a.s. a Katedrou biologie a ekologie a Katedrou fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
