I stoleté stromy, které obdivujeme pro jejich stáří, byly kdysi mladé. Proto je naše výstava fotografií záměrně doplněna unikátními kresbami, které nám představují, jak tytéž stromy vypadaly před více než půl stoletím. Výtvarník Jaroslav Turek jako jeden z prvních soustavně vyhledával a zobrazoval od konce 50. let minulého století naše nejvýznamnější památné stromy, často spojované se zajímavými pověstmi. Díky jeho kresbám tak máme dostatek podkladů pro porovnání, jak se tyto vzácné přírodní památky časem proměňovaly.
Fotografickou část výstavy tvoří práce fotografa Pavla Hössla. Díky tomu, že stromy fotografuje posledních dvacet let, snoubí se v jeho snímcích nejen pohled milovníka a obdivovatele, ale především znalce těchto staletých velikánů.
Jaroslav Turek (1925–2005)
Po studiu na přírodovědecké a pedagogické fakultě UK, kde byl byl žákem Cyrila Boudy a Karla Lidického, učil v Praze, naposledy na Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ul. Vedle krajinomalby se pro něj hlavním námětem staly památné stromy. V jeho archivu se dochovalo na dvě stě kreseb vytvořených přímo v terénu před stromy. Uchovávají v sobě nejen přesnost zobrazení, ale i atmosféru místa a také autorovu úctu k těmto přírodním památkám. Výtvarník byl spoluautorem publikací o památných stromech od Marie Hruškové a podílel se na přípravě úspěšného televizního seriálu Paměť stromů.
Stromy byly hlavním námětem jeho samostatných výstav např. v Praze, v Poděbradech, Roztokách, v Havlíčkově Brodě, v Čáslavi, v Budapešti aj.
Pavel Hössl (1972)
Posledních dvacet let se soustavně věnuje památným stromům. V archivu, který stále doplňuje, nashromáždil desetitisíce jejich snímků. Fotografie spolu s informacemi o stromech postupně dává na www.monumentaltrees.com, aby se i za hranicemi mohli seznámit s tím, jak mimořádné stromy v naší zemi máme. A vzbuzují zasloužený zájem.
Fotografovat stromy není tak snadné, jak by se na první pohled zdálo, když se přece nemohou hnout z místa, kde jim je dáno růst. K citlivému zobrazení stromů je třeba, aby k fotografovi promlouvaly, aby on jejich osobitost vnímal a přijímal. Jen tehdy je může pravdivě představit ostatním lidem. O této Hösslově schopnosti se můžeme přesvědčit například v obrazových publikacích o lípách nebo o našich nejmohutnějších stromech.
