Scenérie vzdálených částí nekonečného prostoru nad našimi hlavami, pouhým zrakem nezpozorovatelné a přesto pro lidské vnímání navždy zachycené v konkrétním, neopakovatelném okamžiku díky oku vesmírného dalekohledu.
Oblaka osvětleného prachu a plynu a záře rodících se a umírajících hvězd všech fantaskních odstínů barevného spektra mohou v pozorovateli vytvářet iluzi letícího motýla, tančící spirály, právě rozkvetlé růže či vlajícího závoje.
Přenesení astrofotografie na plátno pomocí malířského štětce a barev pak dává zobrazeným nebeským objektům nový výtvarný rozměr.