Stavění betlému patří k tradičním vánočním symbolům. Betlém je místo, kde nastal velký zlom v dějinách lidstva. Přišel v něm na svět Ježíš, který měl stanout v čele nového království. Tradice stavění betlémů je velmi stará. Nápad pokusit se zrekonstruovat scénu z Kristova nejranějšího života dostal italský mnich František z Assisi, který svou myšlenku zrealizoval v roce 1223 v italském městě Greccio. Tradice stavění betlémů se pak rychle rozšířila a dodnes patří mezi nejběžnější zvyky ve vánočním období.
Výtvarné zpracování se lišilo materiálem i pojetím. Nejčastěji se používal papír, dřevo, těsto, kukuřičné šustí, vosk nebo keramická hlína. Někde se objevují i tzv. živé betlémy. Vytváření betlémů se odlišovalo i podle krajů, kde byly vyráběny (známé jsou betlémy z Příbramska, Třebíčska, Orlických hor nebo Podkrkonoší). Nejdříve se betlémy stavěly v kostelech, až potom se zabydlely v domácnostech šlechty a měšťanstva. Do lidového prostředí se betlémy dostaly s reformami Josefa II. na konci 18. století, kdy bylo nařízeno uzavření některých církevních objektů a tak byly betlémy z kostelů vykázány. Tím přišlo o zdroj obživy mnoho malířů, pozlacovačů a dalších, kteří dosud pracovali hlavně pro církev. Začali hledat jiný způsob obživy a spousta z nich začala vyrábět právě betlémy pro domácí využití. Tím betlémy pronikly i mezi prostý lid a v domácnostech se objevují dodnes.