Také vás zveme na doprovodné přednášky k výstavě, které se konají ve výstavním sále každé úterý až do 15. listopadu 2022. Přednášky jsou zdarma. Seznam přednášek
Výstava Národního zemědělského muzea a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze je jedním ze závěrečných výstupů stejnojmenného výzkumného projektu (identifikační kód DG20P02OVV012). Projekt byl financován z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) Ministerstva kultury. Řešen je v letech 2020 až 2022 a jeho hlavním cílem bylo popsat účel, vznik a dějinné etapy této světově unikátní krajiny zapsané od roku 2019 v Seznamu světového dědictví, posoudit dochované dílo, vymezit jeho kulturní hodnoty a stanovit efektivní metody jejich uchování a prezentace, které budou využitelné také v obdobných částech našeho kulturního dědictví. Cílem bylo také popsat tradované metody výcviku kočárových koní starokladrubského plemene a zpracovat návrh na zařazení této metody na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva, včetně stanovení způsobu jeho zachování.
Na čtyřiceti výstavních panelech umístěných v Národním zemědělském muzeu v Praze je postupně představena krajina Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Jednotlivé panely se věnují přírodním charakteristikám a specifikám krajiny a hodnocení krajinného rázu. Jistým ozvláštněním je pohled na krajinu prostřednictvím mimo vědního oboru geomantie, což je obor zabývající se vyhledáváním neviditelných projevů planety Země, které příznivě ovlivňují život na ní. Nejstarší historie krajiny je zasazena do širšího dějinného kontextu s přesahem do zahraničí. Prezentovány jsou nejvýznamnější milníky v dějinách hřebčína (povýšení hřebčína na hřebčín dvorský císařem Rudolfem II. v roce 1579, barokní přestavby a úpravy hřebčína v 17. a 18. stol.). Podstatná pozornost je věnována zejména vrcholnému období krajinných úprav, které se odehrály v první pol. 19. stol. a zahradně-architektonickým principům, jež při nich byly uplatněny – tvorba krajiny podle zásad francouzské zahrady, tvorba krajiny podle zásad malířsko-krajinářské kompozice.
Samostatná pozornost je dále věnována chovu a výcviku starokladrubského koně v krajině. Závěrem jsou shrnuty důvody zápisu krajiny na Seznam světového dědictví.
K výstavě je vydán tištěný česko-anglicko-německý katalog, který na 242 stranách podrobněji přibližuje prezentovaná témata výstavy.
