Zemědělství, hospodářský rok, svátky a obyčeje, sociální postavení v rámci společnosti, to vše hrálo nezanedbatelnou roli při vývoji skladby lidové kuchyně a společně ji determinovalo. Dostupné produkty z vlastního hospodářství v součinnosti s výrobní oblastí daného regionu vytvářely jídelníček, který se vyznačoval spíše rychlejšími, jednoduššími, bezmasými jídly ve všední den a snahou po větší rozmanitosti a bohatosti chodů během svátků, rodinných oslav, hodů apod. V první řadě bylo cílem především zasytit, zpracovat sezonní suroviny a neplýtvat jídlem. Teprve s postupnou industrializací ve 20. století spojenou s pronikáním městské stravy, rozšířením tištěných kuchařek a se změnou životního stylu obyvatel, pro které již zemědělství nebylo primárním zdrojem obživy, se regionální strava začala měnit a vytrácet.
Pokrm připravený ze stejných surovin se v různých oblastech v postupech přípravy obvykle lišil minimálně, ale odlišovalo jej názvosloví. Cílem výstavy není podat encyklopedický výčet všech pokrmů a jejich názvů, ale propojit zpracování zemědělských produktů jako výchozí suroviny s přípravou konkrétních pokrmů a názorně ukázat kulinární dědictví z jiného úhlu pohledu. V neposlední řadě by měla výstava širokou veřejnost nejen seznámit s kulinární tradicí našich předků, ale měla by i pozitivně formovat, inspirovat v oblasti gastronomie a identifikovat se s národní kulturou.
Výstava je vědeckým výstupem projektu NAKI II – Kulinární dědictví českých zemí: paměť, prezentace a edukace (DG18P02OVV067).
K výstavě byl vydán kritický katalog, který si můžete stáhnout zde.
