K výstavě je připraven doprovodný program pro střední školy.
Rostlinolékařské zásahy a postupy se svým způsobem objevují již od neolitu, tedy vzniku zemědělství. Jako vědní disciplína se objevuje až v moderní době, ve druhé polovině 19. století. V průběhu 20. století nabývá v souvislosti se zvyšováním výnosnosti a efektivnosti zemědělství rostlinolékařství na významu. Rostlinolékaři pomáhají snižovat ztráty produkce a zvyšovat výnosy. Globalizace světa a intenzivní obchodní výměna naopak přinesla snadnější pronikání škůdců a chorob mimo své původní oblasti. Rostlinolékařům tedy přibyla práce. A přibývá další, klimatické změny přinášející sucho a zvýšenou pravděpodobnost výskytu nových škůdců a chorob spolu se stále zvyšujícími nároky na výživu obyvatel planety a potřeby průmyslu budou z rostlinolékařství činit zcela nepostradatelný obor do budoucnosti.
Výstava návštěvníky seznámí s ochranou kulturních rostlin a rostlinolékaři jako odborníky v této oblasti. Představí také nejvýznamnější škůdce, choroby a plevele našich polí, luk nebo sadů. Ukáže, jak se za poslední dvě století proměnily postupy v ochraně rostlin: od čistě mechanických postupů ke stále složitějším a účinnějším chemických látkám, které v posledních desetiletích doplňují nové šetrnější postupy integrované ochrany. Budete možná překvapeni, kam až sahá práce rostlinolékařů a jak moc jsou na nich závislé naše životy.
Budeme si klást otázky a hledat na ně odpovědi.
Co rostlinolékaři dělají? Jakými zásadami se řídí? O které rostliny rostlinolékaři pečují? Jaký je vztah rostlinolékařů a ochrany přírody? Co má společného rostlinolékař a lékař?
Partnery výstavy jsou Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.
Poděkování patří Česká společnost rostlinolékařská, z. s., Česká akademie zemědělských věd a Česká asociace ochrany rostlin.
Hlavním mediálním partnerem výstavy je Český rozhlas.
Výstavu Lékaři rostlin jsme připravili u příležitosti Mezinárodního roku zdraví rostlin (IYPH) vyhlášeného na rok 2020 Organizací spojených národů.
Výstava se koná pod záštitou ministra zemědělství Miroslava Tomana a u příležitosti Mezinárodního roku zdraví rostlin, vyhlášeného OSN na rok 2020.
Doprovodný program pro střední školy
Spolu s odborníky z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského jsme pro vás připravili doprovodný program pro střední školy. Přichystali jsme pro vás tři témata, která studentům přiblíží nejen práci rostlinolékařů a dalších vědců, ale představí také zajímavosti ze světa péče o rostliny a boje se škůdci.
.png)
.png)
Trocha rostlinolékařské historie nikoho nezabije
Ve světě
5 000 př. n. l.
Staří Mayové rozvěšovali v sýpkách pálivé papričky (Capsicum annuum L.), aby odradili zlé duchy, kteří by jim mohli zničit uskladněnou úrodu.
470 př. n. l.
Pár let po slavné bitvě u Thermopyl perský král Xerxes I. nařídil svým vojákům bojujícím proti Řekům používat rozdrcené květy kopretiny stračkolisté jako ochranu proti blechám.
370–286 př. n. l.
Řecký filozof Theofrastos, otec botaniky, studoval a popsal choroby stromů, obilnin a luskovin.
100 př. n. l.
V Římě se používal extrakt z čemeřice k likvidaci potkanů a krys, ale i nežádoucího hmyzu.
okolo r. 0
Řada především římských autorů pojednávala ve svých dílech o mulčování a pálení, využívání olejů k ochraně před škůdci anebo o vykuřovadlech pro dezinfekci skladů potravin.
po roce 1492
Chilli papričky se dostaly do Evropy a z té pak do Afriky. Domorodci je tam používali k odpuzování slonů od svých polí.
1665
Angličan Robert Hooke sestavil mikroskop s odděleným objektivem, okulárem a osvětlovacím zařízením a pravděpodobně jako první popsal spojitost houbového organismu (Phragmidium mucronatum) s chorobou rostlin (rzivost růže).
okolo r. 1700
Jako insekticid se začal používat extrakt z tabáku. Proti rostlinným škůdcům se doporučoval mýdlový roztok.
1820
V Evropě se na trhu objevil extrakt z kopretiny stračkolisté, do té doby si zemědělci výluh vyráběli podomácku. V roce 1851 se začal prodávat pod označením „extrakt z pyrethra“ (podle účinné látky). Po druhé světové válce byla zahájena produkce pyrethroidů – syntetických napodobenin původního pyrethra.
1851
V německém Möckenu poblíž Lipska byla založena první pokusná zemědělská stanice. Myšlenka se záhy rozšířila i mimo německé země.
V Čechách a na Moravě
1858
V Čechách byla založena Fyziokratická společnost. Sledovala jakost osiva, dělala prognózy počasí, starala se o zvyšování výnosů kulturních plodin, obstarávala chemikálie k hubení škůdců.
1921
Při státních zemědělských výzkumných ústavech (Praha, Brno, Bratislava) vznikly fytopatologické komise zaměřené především na kontrolu v souvislosti s ochranou proti zavlékání rakoviny brambor.
1924
Byly položeny základy rostlinolékařské služby; pověřené vědecké ústavy získaly status orgánů veřejné správy v oblasti fytopatologické péče.
1938
Po mnichovské dohodě byla pro demobilizované důstojníky čs. armády se zemědělským vzděláním při okresních úřadech vytvořena funkce úředních rostlinolékařů.
1949–1952
Probíhala velká kampaň za likvidaci mandelinky bramborové, která se současně stala nástrojem komunistické propagandy proti Západu a násilné kolektivizace zemědělství. Pod zástěrkou trestů za šíření „amerického brouka“ byli perzekvováni mnozí komunistům nepohodlní zemědělci a rostlinolékaři.
1951
Z vědeckých ústavů byl rostlinolékařský dohled delegován na nově vzniklý Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).