Z tajemných plodů vyrůstá les, nad mladým podrostem se sklání matečné stromy, které dávají život lesu – dalším generacím svých pokolení. Jejich lesní a dřevní život je kódem věčného lesa. Lesníci pěstují les, který dává život a také dřevo. S úctou vnímáme další život materiálu a jeho cestu k lidem. Cestu dřeva...
Hra, zážitky a příběhy cesty dřeva klíčí v nové expozici recykLES – naslouchejte dávným zpěvům řeky, nesoucí prameny vorů, staňte se plavci, držícími otesané veslo pevně ve svých rukách, a najděte s vypravěči tajuplnou cestu dřeva v Národním zemědělském muzeu v Praze!
Dříví bylo, jest a bude důležitou surovinou pro náš život. Dlouhou a dlouhou cestu musí dříví podniknouti, než se stane způsobilé, abychom jej mohli použíti. V lese jej kácí drsní muži, stále vonící pryskyřicí, odtud jej sváží povozníci k železnici nebo vodnímu toku, kde se jej ujmou voraři, veselí a bujní to chlapci, kteří jej váží ve velké vory a za písní plaví tyto usmrcené velikány našich lesů do všech koutů naší vlasti k průmyslovému zpracování. Ve městech poprvé přijde s dřívím do styku stroj a kmeny, které dříve odolávaly lidským rukám, jsou náhle přemoženy strojovou technikou, kde různé a různé stroje se zakusují do panensky hladkých těl, aby z těchto vytvořily potřebné věci pro náš život. Na vymýcené místo lesa se nasází nové stromky, které až zmohutní, čeká stejný osud jako jejich předchůdce, aby sloužily lidem, ať už k zahřátí a nebo jako věci denní potřeby.
(ing. František Lysý – autor učebnice Lesní těžba)