V roce 1579 císař Rudolf II., velký znalec a milovník koní, vydal dekret, kterým udělil kladrubskému hřebčínu statut císařského dvorního hřebčína.
Dnes je starokladrubský kůň jediné plemeno na světě, které bylo vyšlechtěné pro ceremoniální účely. Mohutný kůň s charakteristickým klabonosem byl zapřahán do kočárů králů, císařů a nejvyšších církevních hodnostářů a dodnes starokladrubské koně najdete ve službě na královských dvorech ve Švédsku a Dánsku. Majestátní bělouši a vraníci, kterých je na světě pouhých 1800, jsou chováni především v Národním hebčíně Kladruby nad Labem, který patří mezi nejstarší na světě.
Společně s chovem koní se začala psát i historie jedinečné krajiny v jeho okolí. Unikátní krajinná kompozice plná pastvin, symetrických cest, alejí a slepých ramen Labe doplněná střídmou klasicistní architekturou stájí, jízdáren a hospodářských budov jsou místem, které si nepochybně zaslouží návštěvu. Pro nevšední scenérii byly hřebčín a okolní krajina zapsány v roce 2007 na indikativní seznam České republiky pro zápis do UNESCO a v lednu 2018 byla nominační dokumentace s názvem Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem předána Organizaci spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) v Paříži.
Výstavu najdete od 18. 6. do 31. 8. 2019 na střeše pražské budovy Národního zemědělského muzea.
Foto: Dvojspřeží kladrubských hřebců v parku na zámku Kačina dne 3. 10. 1957, autor Ing. František Šach; podsbírka NZM Fotoarchiv