Borůvky v muzeu aneb modrá je dobrá
Prázdniny jsou tu a s nimi čas dozrávání různých druhů ovoce. U nás v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi nově dozrála i výstava borůvek! V období od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021 vám představíme různé odrůdy borůvek kanadských. Dozvíte se vše o jejich správném pěstovaní, velikosti a zjistíte dobu sklizně. A až nám borůvky dozrají, budete moci i ochutnat. A to jste věděli, že borůvky plodí 30 let a více?
Borůvky byly v lidové kuchyni velmi rozšířené a oblíbené – někdy se také nazývaly černé jahody nebo na Valašsku a Lašsku hafery. Vařila se z nich povidla, sušily se i sloužily jako lék proti průjmům. Čerstvé se dávaly do buchet, na koláče (Valašské vdolky – frgály), rozvařené se mazaly na lívance. V jižních Čechách připravovali tzv. švandu – rozvařené borůvky s máslem. Z borůvek se dělala rovněž omáčka zahuštěná mléčnou záklechtkou a podávaná ke kynutým knedlíkům. Označovala se zpravidla jakou žahour a odkazovala tak ke kaši stejného jména, která byla oblíbená v 16. století.
Do 20. století se sbíraly pouze planě rostoucí borůvky. Evropská brusnice borůvka šlechtěná není. Komerčnímu šlechtění se od 20. století věnují v S Americe, kde pro komerční účely šlechtí brusnici chocholičnatou (Vaccinium corymbosum L.), brusnici úzkolistou (Vaccinium augustifolium Aiton) a brusnici Asheovu (Vaccinium ashei Reade). Brusnice chocholičnatá je pak známá pod názvem Kanadská borůvka. Tyto přešlechtěné borůvky se pak pěstují i v českých zahradách.
Borůvky do Národního zemědělského muzea v Čáslavi zapůjčilo zahradnictví Konifery s.r.o., které se přímo specializuje na pěstování borůvek. Všechny prodávané borůvky zahradnictvím Konifery pochází z řízků z vlastních matečnic a jsou množeny vegetativně. Takové keře mají vyšší kvalitu plodů, než keře získané generativně ze semenáčů. Keře z matečních rostlin jsou silné, odolné, brzy plodí a co je nejdůležitější, prospívají v domácích českých podmínkách.
Přijďte se podívat a brzy i ochutnat!