Exkluzivní videa NOCI VĚDCŮ
V pátek se Národní zemědělské muzeum v PRAZE a v OSTRAVĚ na jeden večer v roce v rámci NOCI VĚDCŮ proměnilo v centrum zemědělské vědy. Téma letošního ročníku bylo ČAS.
Podívejte se na exkluzivní videa, která jsme pro vás a tento večer natočili. Odteď konečně volně k shlédnutí i na našem YouTube kanále.
Podrobný program Noci vědců v Praze
Podrobný program Noci vědců v Ostravě
Kurátoři ostravského Národního zemědělského muzea ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě sestavili menu dle receptur z historických kuchařek a rozhodli se uvařit jej dle dobových postupů. Přípravu, samotné vaření a výsledek jejich snažení můžete shlédnout ve třech videofilmech, které natočili.
Video Paul Kupelwieser a jeho doba: vídeňská kulinární zastavení – 1. díl, Hovězí vývar květová špička, fridáty.
Přijměte pozvání na krátké zastavení přibližující vídeňskou kulinární kulturu 19. století ve světle dobových materiálů tak, jak se mohly pod přísným vedením Marie Kupelwieserové, milované a obdivované choti generálního ředitele ostravských železáren a zakladatele industriálního města, připravovat i v její domácnosti ve vítkovickém „zámečku“.
Video Paul Kupelwieser a jeho doba: vídeňská kulinární zastavení – 2. díl, Bœf àla Mode
Podívejte se na přípravu a servírování tohoto pokrmu s přihlédnutím k dobovým zvyklostem.
Video Paul Kupelwieser a jeho doba: vídeňská kulinární zastavení – 3. díl, Snídaně na vidličku aneb Gabelfrühstück
Snídani na vidličku dle receptu z 19. století vám předeveme v tomto videu. Čeká vás dušený květák s máslovou strouhankou, vepřový sulc a linecký koláč.
Video Staré krajové odrůdy v našem okolí
Věděli jste, že původní odrůdy ovocných stromů najdete i ve svém okolí? Video poodhalí historii těchto stromů, jejich přednosti a s pamětníky zavzpomíná na příběhy konkrétních ovocných dřevin.
Čas jako faktor ovlivňující rozvoj nejen střevní mikroflóry drůbeže
Tímto tématem vás ve své přednášce provede Doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D. z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v.v.i.
Kuřata, stejně jako jiní teplokrevní živočichové, se líhnou s téměř sterilním trávicím traktem. Bezprostředně po vylíhnutí však dochází ke kolonizaci trávicího traktu. Protože se ale kuřata v komerční produkci líhnou v líhních bez kontaktu s dospělými slepicemi, osídlení jejich trávicího traktu je závislé jen na zdrojích v prostředí. Mikroflóra kuřat z komerční produkce v prvních týdnech života je tedy výrazně odlišná od mikroflóry kuřat, která by se byla bývala vylíhla v hnízdě v kontaktu s kvočnou. Přitom kuřata s kvočnou jsou výrazně odolnějších proti infekcím než kuřata z líhní. Dá se s tím ale něco dělat?