Jablka, která už v přírodě nerostou

Na parafínovém ovoci je nejpozoruhodnější to, že vypadá opravdu jako „živé“. Díky těmto modelům se muzeu podařilo uchovat věrnou podobu krajových odrůd pěstovaných v minulosti jen regionálně a také starých mizejících odrůd. Díky našim sbírkám tak dnes máme doklad, jak vypadaly odrůdy jako Boračské šarlatové jablko, Chvatkovická reneta, Nebílovský sklenáč, Ojíněné, Pruháč, Růžencové nebo Šiplůvka. Některé z nich si můžete prohlédnout v naší valtické expozici.  

Tvorba modelů ovoce a zeleniny má v Národním zemědělském muzeu dlouhou tradici, nejstarší pocházejí z 30. let 20. století. Modelování ovoce je tradiční způsob „archivování“, který muzeologové používají. Konkrétně v naší ovocnické sbírce máme 505 druhů jablek, 121 hrušek, 78 švestek a slív, 62 jahod, stejný počet třešní a višní, 45 broskví, 32 meruněk a několik desítek kusů modelů drobného ovoce, například kdoulí, mišpulí nebo angreštu. Nejstarší modely byly vyráběny podle vzorků ovoce získaných ze Zemského pomologického ústavu v Troji a Výzkumného ústavu zahradnického v Průhonicích. V 50. letech 20. století získávalo muzeum ovoce, jež bylo předlohou pro modely, především na nejrůznějších ovocnářských výstavách. V dalších letech mu pak své výpěstky na vyžádání dodávaly výzkumné ústavy z Dobřichovic, Mělníka, Troji, Bzence a Průhonic nebo Výzkumný ústav ovocnářský v Holovousech.