Lesní byliny zámeckého parku
Areál Kačina je oblíbený nejen pro svou rozlohu, ale také pro svou členitost. Zámecký park a okolní oboru navštěvují desítky návštěvníků, kteří zde tráví volný čas či sportují. Připomeňme si, že Kačina je přírodní památka zařazená do soustavy Natura 2000. Je velmi důležitá pro výskyt mnoha rostlin a živočichů. Představme si společně některé byliny, které můžete v lese zámeckého parku potkat.
Povíme si o užitkových bylinách lužního lesa a borovicového lesa na píscích. Oba tyto biotopy jsou v našem parku zastoupeny a Vy se v nich můžete setkat s rostlinami, které se dodnes hojně používají v kuchyni a léčitelství.
Suché partie lesa
Začněme tedy blíže k zámku, kde jsou spíše suché partie lesa na písčitém podkladu. Na jaře vlhký habitat v létě rychle vysychá a daří se zde spíše suchomilným rostlinám.
Portulák zimní, neboli batolka prorostlá Claytonia perfoliata velmi rychle osidluje velké plochy zastíněných partií lesa, kde se dlouho drží ranní rosa. U nás je to nepůvodní druh, který sem byl zavlečen. V Severní Americe se konzumuje jako výborná listová zelenina, můžeme jej jíst jako čerstvý salát, ale využít i v kuchyni podobně jako špenát.
Na sluncem osvícených místech na jaře rozkvétají krokusy Crocus jejichž blizny se sbírají a používají jako koření zvané šafrán. U nás jsou tito krásní poslové jara vysázení uměle a jedná je o okrasné kultivary.
V lidovém léčitelství a ve farmacii se používají dokonce i jedovaté rostliny a i ty v našem parku rostou a proto je vhodné chovat se tu opatrně a hlídat si jak své zvířecí miláčky, tak i svá dítka, která mají v parku velký prostor k dovádění. Velice zřídka se můžeme setkat s podražcem křovištním Aristolochia clematitis, ten se dříve používal jako nálev pro posílení imunity a pro zlepšení hojení ran, ovšem předávkování touto rostlinou vedlo k silným zažívacím problémům a dokonce i k zástavě srdce.
Náprstník červený Digitalis purpurea je opravdu krásná dvouletá prudce jedovatá bylina využívaná pro výrobu léků na srdeční problémy. Zpracovávala se ale pouze ve farmacii, protože je třeba velmi přesně dávkovat množství účinné látky, jinak dochází velmi rychle k selhání srdce.
Poslední zajímavou bylinou o které bychom se rádi zmínili je kokořík Polygonatum multiflorum. Silný větvený oddenek roste pod zemí, z něj potom vyrůstají dlouhé stonky nesoucí listy a nící květenství. V medicíně byl velmi často využívaní k obkladům proti modřinám a k podpoře hojení, ovšem jeho dávivý účinek může způsobit velké potíže. O rostlině se říkalo, že otevírá srdce lidí a pokud se jich více dostalo do její blízkosti velmi se sblížili a měli potom velmi silný přátelský vztah.
Biotopy lužního lesa
Dostaneme-li se dál od zámku prostředí se velmi rychle změní, lesní porosty jsou hustší, vlhčí, více zastíněné a plné tůní a rybníčků. Tyto biotopy lužního lesa jsou typické pro oblast Polabí a dalších velkých řek. Les je tvořen především duby, jasany, topoly a vrbou.
Z bylin, které můžeme využít v kuchyni, tu roste několik zástupců čeledi amarylkovitých rostlin z rodu česneků. Česnek planý Allium oleraceum, pažitka pobřežní Allium schoenoprasum a především česnek medvědí Allium ursinum jsou u nás v kuchyni velmi oblíbené druhy. Jejich čerstvé listy působí jako jarní detox organismu a využívají se pro výrobu pomazánek, ale i pro tepelnou úpravu. Zastoupena je zde i kopřiva dvoudomá Urtica dioica, kostival lékařský Symphytum officinale a prvosenka jarní Primula veris. Jsou to rostliny využívané především v léčitelství, jsou ale velmi vhodné i pro kuchyňské zpracování.
Plicník lékařský je další významnou bylinkou, která se používá již po staletí k léčení plicních problémů, problémů krvetvorby a také například hemeroidů. V lese také nepřehlédnete krásnou a vonnou violku lesní Viola reichenbachiana, kterou se dříve léčil kašel a astma.
V suchém lese jsme si zmínili i jedovaté rostliny a jinak to neuděláme ani u lesa lužního.
Vraní oko čtyřlisté Paris quadrifolia je hojné na světlých místech lesa. Přestože je prudce jedovaté je využíváno pro výrobu homeopatických výrobků. Ve škole nás paní učitelky stokrát varovaly, abychom si jeho plody nepopletli s borůvkami. Jeho chuť je ale odporná, ale obezřetnost je třeba.
Naopak stinné partie podmáčeného lesa jsou na jaře zdobeny dymnivkou dutou Corydalis cava. Ta patří do čeledi makovitých a stejně jako z máku se z ní dá vyrobit silný opiát, ten se ale využívá velmi málo, protože má dávivý účinek a člověk jej často vyzvrací dřív, než začne účinkovat, proto se v léčitelství skoro nevyužívala. V rukou lékaře byla občas používána při těžkých nervových poruchách, způsobuje však útlum svalové tkáně a u slabších jedinců mohla vyvolat ochabnutí plic a následné udušení. Jedná se ovšem o velmi zdobnou rostlinu, kterou bychom neměli přehlédnout.
Toto bylo jen lehké nastínění rostlin, které v lesích našeho parku můžete potkat. Mějte tedy oči otevřené a všímejte si krásy přírody, ta je totiž opravdovým zeleným chrámem.