Poslechněte si Koně pod kapotou
Jednoduchost. Té si na starých traktorech všimnete jako první věci. Z ní potom vyplývá vysoká spolehlivost a snadná opravitelnost. A to je tak všechno… snad ještě krása zašlých časů, na kterou obvykle hledíme s nostalgií člověka, který to ve skutečnosti nikdy nezažil. A proč vlastně ne. Jestli jste fandové historické zemědělské techniky, možná i automobilů nebo letadel, třeba oceníte naši galerii zvuků historických traktorů, které jsou vystaveny v muzeu zemědělské techniky v Čáslavi. Pokud vás taky tak baví, můžete si některé z nich stáhnout do svého mobilu – jako vyzvánění nebo třeba budík.
přehrát všechna videa z cyklu Koně pod kapotou na YouTube (níže najdete odkazy jen na vybraná videa)
Historie využívání zdrojů energie pro pohon zemědělských zdrojů a práci na poli začíná v českých zemích již počátkem 50. let 19. století, kdy nadporučík 57. pěšího pluku v Praze Josef Bauer navrhl řešení samojízdného parního pluhu. Parní stroje ale byly vždy spíše těžké, což byla pro práci na poli značná komplikace, jejich využití bylo vždy spíše jako zdroj pohonu. Přelom přinesl až spalovací motor, který se při konstruování zemědělských strojů začal používat někdy na přelomu století. První traktory se spalovacím motorem se objevily nejdříve v USA, později také v Německu, Velké Británii nebo Itálii. Souběžně s traktory se vyráběly také motorové pluhy – jednoúčelové stroje, které ulehčovaly orbu. Vývoj se rozdělil – na zdokonalování univerzálního traktoru, kterém use věnovali spíše v USA, a na výrobu strojů specializovaných na konkrétní zemědělské činnosti, k níž se klonili výrobci v Německu a pod jeho vlivem také u nás. Výkon, cena, váha strojů – to byly limity, s nimiž se museli vyrovnávat konstruktéři na obou stranách Atlantiku. Do cesty se jim však postavila 1. světová válka.
V porovnání s milionovými ztrátami na lidských životech a ohromnými materiálními škodami zůstal nepovšimnutý a málo známý další důsledek 1. světové války, a to výrazné snížení stavu koní. Jednotlivé země sice horečně vyvíjely vojenskou techniku, která by koně nahradila, ale motorizace se v armádě s výjimkou tanků prosazovala jen velmi pomalu. Kromě jezdeckých jednotek se koně uplatnili hlavně u dělostřelectva, u spojařů nebo týlových jednotek, kde zajišťovali zásobování. A tak všude tam, kde umírali lidé, umírali i koně.
Když po válce hledaly továrny vyrábějící bojovou techniku nové možnosti a odbytiště, ukázalo se perspektivním trhem právě zemědělství. Nejen, že nejvíce trpělo zdecimovaným stavem koní, ale válka také výrazně snížila počty hovězího dobytka, který běžně pomáhal s tažením pluhů.
Traktor se ukázal být dokonalým nástupcem. Dokázal nahradit čtyři až pět koňských párů, náklady na pohonné hmoty a krmení byly téměř stejné. Stroj s klíčovou úlohou tažné a hnací síly zemědělských strojů současně mohl sloužit i jako dopravní prostředek.
Zatímco těsné poválečné traktory svou konstrukcí a designem připomínaly spíše předválečné typy, ve 20. letech 20. století se už vyráběly traktory moderní koncepce a odlišného designu. Traktor našel svůj styl, odlišující jej od parních lokomobil, motorových pluhů i automobilů.
Změnila se konstrukce, rozrůznily se motory. K dosavadním petrolejovým a benzinovým čtyřtaktům přibyly i dvoutakty a také dieselmotory, německá firma Lanz proslavila motory s žárovou hlavou. Změnilo se i samotné uložení motoru, z příčného na stále častější podélné, zvýšily se otáčky motoru, a to na více než 1000 za minutu. Startování bylo nejčastěji na benzín, po zahřátí se motor přepnul na petrolej. A měnila se i převodovka, od montáží manuální převodovky s jedním chodem vpřed a jedním vzad se záhy přešlo na tři stupně pro směr dopředu. Chlazení vodou bylo už samozřejmostí. Naprostá většina traktorů měla kolový podvozek, k starším orebným kolům navíc přibyla pogumovaná kola umožňující jízdu po silnicích. Továrny vyvíjely nové modely určené pro různě velká hospodářství.
Idylu přerušil černý pátek na newyorské burze roku 1929. Krize, která ho následovala, neměla v dějinách obdoby...
Historii zemědělské techniky a také kompletní řady továrně vyráběných traktorů, ale i mlátiček, kombajnů či oraček představujeme v muzeu zemědělské techniky v Čáslavi.
„To nejlepší“ ze sbírkového fondu, tedy několik desítek strojů tuzemských i zahraničních výrobců, si můžete prohlédnout v expozici Jede traktor v hlavní výstavní budově muzea v Praze.