Škoda Mladá Boleslav
Škoda Mladá Boleslav
V roce 1894 si otevřel mladoboleslavský knihkupec Václav Klement spolu s turnovským strojníkem Václavem Laurinem v Mladé Boleslavi opravnu jízdních kol. Záhy zde vedle oprav začali vyrábět kola SLAVIA a v roce 1897 se výroba rozrostla natolik, že museli postavit novou provozovnu – tehdy pro 32 dělníků. Jen rok nato opustila brány nového závodu první motorka a v roce 1905 jich již vyráběli 15 typů. Tehdy ve firmě Laurin & Klement pracovalo 320 zaměstnanců. V tomto roce také dodali na trh první český automobil Voiturrette A.
V roce 1907 se firma přeměnila na akciovou společnost. Po roce 1905 v rychlém sledu zavedla firma Laurin & Klement výrobu dalších typů osobních aut, autobusů, nákladních vozů a roku 1911 i motorového pluhu Excelsior. Ten se před válkou vyráběl ve dvou typech, a to o výkonu 40 a 80 koňských sil, s motorem na petrolej. Vyráběly se zde také letecké motory, silniční benzinové válce a stacionární vznětové motory soustavy Brons. V průběhu první světové války musela firma Laurin & Klement přejít na válečnou výrobu.
Roku 1918 dosáhl počet zaměstnanců firmy svého dosavadního maxima – pracovalo zde 1 300 zaměstnanců. Laurin a Klement pokračovali v předválečné výrobě osobních i nákladních vozů klasické koncepce. Brány továrny opouštěla i další varianta motorového pluhu Excelsior o výkonu 40 koní, tentokrát ovšem s benzinovým motorem. Kvůli malosériové výrobě, a tudíž i vysoké prodejní ceně však jejich výrobky ve vzrůstající konkurenci jen těžko nacházely odbyt. Množící se finanční obtíže vedly nakonec roku 1925 k prodeji firmy Laurin & Klement plzeňské Akciové společnosti, dříve Škodovy závody.
Plzeňská Škodovka zainvestovala rozsáhlou výstavbu v mladoboleslavské továrně, která si ponechala svůj původní výrobní program – výrobu osobních a nákladních automobilů a traktorů. Těžkopádnost řízení podniku se sídlem ve vzdálené Plzni byla od roku 1930 odstraněna vyčleněním Akciové společnosti pro automobilový průmysl z mateřského koncernu. V roce 1930 pracovalo v mladoboleslavské Škodovce 4 000 zaměstnanců a z jejích výrobních pásů sjíždělo až 6 000 automobilů ročně. Byl to ale poslední úspěšný rok, poté nastoupila hospodářská krize, která vedla v roce 1932 k do té doby nemyslitelnému kroku – ke spojení s konkurenční továrnou Praga ve společnost Motor. Pro zásadní neshody se společnost po třech měsících rozešla. Překonat krizi pomohla Škodovce mimo jiné i nová typová řada osobních i nákladních automobilů.
V roce 1936 byla do Mladé Boleslavi převedena výroba traktorů. Zdejší konstruktéři zdokonalili dosavadní typy HT 30 a HT 18 a vyvinuli další typy HT 33 a později i HT 20 a HT 40. Poslední dva typy byly od roku 1941 vybavovány motory na dřevoplyn a označovány jako HT 20G a HT 40G. Vedle výše uvedených typů traktorů se zde vyráběly i pásové traktory pro armádu a průmysl, prodávané pod označením Škoda WD 40 HP. V roce 1943 byla výroba traktorů zastavena.
Během válečných let přešla Škodovka na výrobu pro armádu a v samém závěru války byla téměř úplně vybombardována. Ještě na podzim roku 1945 byla výroba obnovena, následně byla továrna znárodněna a specializovala se na výrobu osobních automobilů. Výroba traktorů Škoda 30 byla roku 1946 předána zpět do Plzně. Po roce 1948 převzal podnik i výrobní objekty zrušené firmy Bohuslava Svobody v Kosmonosích. Po roce 1989 byla Škodovka odstátněna a získala strategického zahraničního partnera v německé automobilce Volkswagen. Získáním zahraničních finančních prostředků byla umožněna rozsáhlá investiční výstavba. Ve svém výrobním programu – výrobě osobních automobilů značky Škoda – pokračuje společnost Škoda Auto až dodnes.