Lilek brambor
Lilek brambor (Solanum tuberosum L.)
Třída: dvouděložné
Čeleď: lilkovité
Rod: lilek
Pravlastí brambor je Jižní Amerika, kde se na náhorních planinách Peru a Bolívie pěstovaly už před 8 000 až 5 000 lety. Do Evropy se brambory rozšířily až v 16. století se zámořskými plavbami. Zpočátku jako okrasné květiny ve šlechtických zahradách, postupně nahradily v kuchyních do té doby hojně rozšířený tuřín, neboť jejich pěstování nabízelo vyšší výnosy a levnější zpracování. V českých zemích se sedláci k bramborám nejdříve stavěli zdrženlivě, rozšíření „erteplí“ či „zemských jablek“ ale nakonec uspíšily válečné konflikty a hladomory na konci 18. století, kdy se prokázala jejich užitečnost.
Málokdo ví, že brambory ovlivnily i novodobé dějiny. Silná epidemie plísně bramborové, která na počátku 19. století zasáhla Severní Ameriku, dorazila ve čtyřicátých letech 19. století také do Evropy. Geneticky málo odlišné odrůdy brambor nedokázaly nákaze bramborové plísně čelit a plíseň zdecimovala pěstování brambor až do konce století. Největší škody způsobila v Irsku. Protože pro pěstování tu byly velmi vhodné podmínky, představovaly brambory v chudých irských rodinách tehdy často jedinou potravinu. Napadení brambor plísní vedlo nejen ke katastrofické neúrodě, ale i k likvidaci všech bramborových zásob. Společně s nevhodně nastavenou majetkovou politikou vyústila tragédie v hladomor, jemuž padlo za oběť 0,5 –1,5 milionu Irů. Další dva miliony lidí ve snaze zachránit si holý život opustily zemi. Většina z nich zamířila za oceán do Spojených států, kde dala základ jedné z největších diaspor a významně ovlivnila vývoj země. Tzv. Velký irský hladomor (1845-1849) je považován za jeden z největších v novověké historii Evropy.
Brambory jsou po rýži a pšenici třetí nejvýznamnější plodinou pro lidskou spotřebu. V dnešní době jsou jejich největšími producenty Čína, Rusko, Indie a USA. V České republice se ještě v 1. polovině 20. století pěstovaly na přibližně 500 000 ha, od šedesátých let se ale jejich plocha stále snižuje. Nyní se pěstují na cca 20 000 hektarech, což je obdobná osevní plocha jako slunečnice nebo máku.
Patří mezi erozně nebezpečné plodiny.
Největší a nejdůležitější šlechtitelský ústav brambor na světě se nachází v peruánské Limě. Mezinárodní bramborové centrum (International Potato Center) zde v genobance pečlivě střeží více než šest tisíc odrůd brambor.
Nezapomeňte, celá rostlina bramboru je jedovatá. Pouze hlízy, kterým říkáme brambory, se mohou jíst.