Tolice vojtěška

Tolice vojtěška (Medicago sativa L.)

Třída: dvouděložné

Čeleď: bobovité

Rod: tolice

Za místo původu vojtěšky se uvádějí stepi Blízkého východu, odkud se v době Perských válek rozšířila do Řecka a dále do Evropy. Označení alfalfa, jak se ve světě vojtěšce říká, vzniklo z arabského názvu a-fac-facah (v překladu “otec všeho jídla”). Na naše území se dostala už v 17. století, k jejímu rozmachu u nás došlo ale až začátkem 20. století.

V zemědělství je to významná vytrvalá pícnina s vysokým obsahem bílkovin, která se používá jako čerstvé krmivo, sušená nebo jako součást krmných směsí a granulí pro hospodářská zvířata.

V gastronomii jsou semena vojtěšky často používána v makrobiotické kuchyni. Slouží jako přirozený zdroj vápníku, jsou bohatá na železo, vápník, hořčík, fosfor, sodík, draslík a křemík, z vitamínů A, B, C, E i K. Nalezneme v ní i všech osm pro člověka esenciálních aminokyselin. Díky svému složení má příznivé účinky na lidský organismus: reguluje funkci jater, ledvin (diuretikum), ovlivňuje hladinu cukru v krvi, napomáhá růstu kostní tkáně, reguluje střevní mikroflóru (čímž může zlepšit metabolismus) a působí protizá nětlivě.

V osevním postupu se vojtěška užívá jako zlepšující plodina. Její rozvětvený kořenový systém zasahuje do hloubky i několika metrů a činí ji tak odolnou vůči suchu. Díky své symbióze s hlízkovitými bakteriemi, které jí (stejně jako ostatním bobovitým rostlinám) pomáhají vázat dusík ze vzduchu, dokáže vojtěška obohatit hektar půdy o 200–300 kg dusíku. Vojtěška je oblíbená medonosná rostlina.

ZPÁTKY NA SEZNAM PLODIN