Karel Knapp – lesní hospodář, estét a spisovatel
Lesnický samouk s vynikajícím učitelem
Karel Knapp se narodil 27. ledna 1862 v Písku. Po obecné škole v Horažďovicích a po úspěšných studiích na píseckém gymnáziu začal studovat v roce 1880 práva na právnické fakultě pražské univerzity (dnes Univerzita Karlova). Pro finanční tíseň v rodině se však rozhodl, vzhledem k svému vřelému vztahu k přírodě, pro výkon lesnického povolání a ze studií odešel.
Nastoupil jako praktikant 1. dubna 1881 u lesního úřadu města v Písku. Jeho píle, vytrvalost a pevná vůle, spolu s láskou k lesnickému povolání, přinesly profesní výsledky.
V osobě píseckého lesmistra Josefa Zenkera našel trpělivého a osvíceného učitele v lesnických naukách. Zenker sloužil u městských píseckých lesů od roku 1871 a již v roce 1876 se stal lesmistrem. Sám byl liberálním lesnickým odborníkem, který hodlal měnit zavedený řád hospodářského systému polaření. Půjčil Knappovi soudobou lesnickou literaturu, poskytl mu své praktické i teoretické zkušenosti. Knapp vykonával v rámci své praxe u městských lesů veškeré zadané úkoly a získával tak neocenitelné zkušenosti a přehled o lesním majetku města Písku.
V roce 1885 se jako autodidakt podrobil státní zkoušce pro lesní hospodáře, v roce 1893 vykonal s výborným prospěchem zkoušku pro civilní geometry.
Nadlesním ve stopách svého předchůdce
Od roku 1892 Knapp zastupoval nemocného lesmistra Josefa Zenkera ve vedení píseckého lesního úřadu na pozici správce městských lesů. 1. dubna 1895 se stal nadlesním a převzal vedení píseckých městských lesů. Pro Knappa bylo příznačné, že v den nástupu do této funkce vysadil na hrázi rybníka Beran v údolí U Vodáka nad městem pamětní dub. Ten se stal součástí esteticky komponované výsadby rybničních hrází a přilehlého areálu lesního sadu Vyhlídky (dnes Amerika). Tento lesní sad a „lesnický naučný park“ založil Josef Zenker s jasnou vizí, která zahrnovala i různé skupiny cizokrajných dřevin (douglaska tisolistá, borovice Banksova, borovice černá, borovice vejmutovka, jedle stejnobarvá, jedle balzámová, dub červený, buk červený, welingtonia atd.), promenádní cesty, palouky a výhledy na město.
Karel Knapp podporoval v lesnickém hospodaření co nejširší uplatňování přirozeného zmlazení včetně včasné přípravy půdy, dbal na zachování jedlových a bukových porostů, omezoval holoseče, věnoval pozornost pěstování cizích dřevin, zejména douglasky tisolisté a rozšíření jejího hospodářského uplatnění.
Kladl důraz při lesnickém hospodaření na pěstování krajinné estetiky – zakládal v lesích lesní cesty a aleje, obnovoval a zřizoval pamětní místa a budoval ochranné přístřešky pro návštěvníky lesů. Ozeleňoval okraje cest a rozcestí osazoval stromovými dominantami. Jsou známy habrové živé ploty podél cest, které směřují do píseckých lesů, i tzv. válečný kámen na jihovýchodním svahu Vyhlídek a další počiny, včetně radikální proměny píseckého městského parku.
Tvořil jako taxátor a geometr lesnické mapy, ale také orientační plány a turistické mapky pro veřejnost a návštěvníky města Písku.
Znamenitý lesní hospodář a estét
Svoji lesnickou kariéru v píseckém lesním úřadě spojil se svým souputníkem a rovněž vynikajícím lesníkem taxátorem Josefem Nimburským, se kterým Knapp dokončil zdárně boj Zenkera proti lesnímu polaření (tzv. kopaninám).
Změna způsobu hospodaření byla samozřejmě ve prospěch dlouhodobých výnosů z lesa, zlepšení půdních a stanovištních podmínek a kvality dřeva. Bohužel však i Knapp, stejně jako jeho předchůdce, musel bojovat s nepoučenými laiky z řad městské rady, kterým se ztráta okamžitých příjmů z pronájmů jednotlivých dílů pasek do městské kasy nelíbila.
Omezil holé seče na minimum a tam, kde to bylo vhodné, preferoval hospodářské způsoby obnovy porostů, spojené s podporou přirozené obnovy (volba vhodných jednotlivých sečí). Používal rovněž poloodrostky a odrostky při zalesňování. Kromě douglasky věnoval pozornost zavádění modřínu, dubu a obnově původních jedlových porostů.
Podporoval budování kvalitní dopravní sítě i turistických promenádních tras a cest. Jeho dílo (vedle již zmíněného přírodního parku) připomíná písecká Lipová alej k nádraží, městský park nebo zčásti dochované stromořadí v Komenského ulici.
Jeho umělecké vnímání lesa a lesního prostředí je patrné rovněž z jím vybudovaného lesního divadla na Vyhlídkách.
Prosadil také vyhlášení dvou bukových rezervací v revíru Paseka a na každém revíru píseckého lesního úřadu vybral tzv. památné stromy, které měli jednotliví hajní pod dohledem, aby nedošlo k jejich poškození při těžbě či jinak. Byl lesnickým hospodářem nové doby, kdy zejména poválečný rozvoj mechanizace poskytl mnohé profesní příležitosti.
Knapp byl v roce 1901 jmenován lesmistrem, v roce 1917 lesním radou a roku 1924 vrchním lesním radou.
Podporoval budování kvalitní dopravní sítě. Jeho dílo (vedle již zmíněného přírodního parku) připomíná Lipová alej nebo zčásti dochované stromořadí v Komenského ulici. Jeho umělecké vnímání lesa a lesního prostředí je patrné rovněž z jím vybudovaného lesního divadla na Vyhlídkách, které zahajovalo slavnostně 12. června 1917 operou „Prodaná nevěsta“ v podání východočeského divadla.
Lesnický činovník, pedagog a spisovatel
Karel Knapp se od 14. srpna 1909 stal členem kuratoria píseckých lesnických škol na dobu šesti let a posléze působil jako zkušební komisař až do konce své aktivní služby.
Knapp pracoval rovněž obětavě v mnoha stavovských lesnických organizacích a spolcích, byl rovněž zakládajícím členem Československé akademie zemědělských věd i Matice lesnické. Byl aktivním členem České lesnické jednoty a posléze Ústřední jednoty československého lesnictva.
Jako mladík pomáhal lesmistru Josefovi Zenkerovi redakčně zpracovat a redigovat Německo-český lesnický slovník autora Františka Špatného, který vydala ČLJ v roce 1883.
Knappova odborná autorská činnost je velmi obsáhlá. Publikoval odborné články v různých lesnických časopisech (Háj, spolkový časospi ČLJ, ČS. Lesník, Čs. Les, Lesnická práce) a regionálních časopisech (Otavan, Písecké listy aj.) a vydával různá odborná pojednání týkající se hlavně provozu městských lesů.
Jen krátce uvádíme některá jeho díla:
- Zakládání a pěstování porostů v píseckých lesích 1906, Písek
- Popis hospodaření v lesích král. Města Písek (K.Knapp, J. Nimburský, 1912, Písek)
- Rolník jako lesní hospodář (vyd. J. Burian, Písek, 1902)
- Světová válka a její vliv na hospodářství v lesích města Písku (Písek, červenec 1918)
- České úřadování v lesní službě a v lesním úřadě v československém státu (Písek, 1919)
- Jak se vyrábělo, měřilo a kubírovalo dříví v dobách dřívějších a jak se to děje dnes (čas. Matice lesnické – Lesnická práce, červenec 1922).
- Příspěvky k dějinám píseckých lesů (1927)
V roce 1926 vážně onemocněl a byl zastupován v úřadě Josefem Lázňovským. 1. prosince 1928 odchází do výslužby a 14. prosince téhož roku umírá v Písku, kde je také pochován na hřbitově Nejsvětější trojice.
Dnes život tohoto lesnického velikána připomíná pouze malá nepůvodní deska, osazená v osmdesátých letech na přibližné místo jeho původního hrobu. Jeho lesnickou památku připomíná také pomník v lesnickém Slavíně v areálu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Adamově u Brna.
Použitá literatura:
Státní okresní archiv Písek
Archiv Matice lesnické
Archiv osobností NZM
Dějiny nadačních ústavů lesnických C.&K.Fr. Josefa I ,1884 – 1912, Ladislav Burket, Písek, 1912
Otavan – měsíčník pro národní, kulturní a hospodářské zájmy král. města Písku a kraje Prácheňského, Písek, 1917
Jednotlivá díla Karla Knappa
