Magdalena Dobromila Rettigová – česká buditelka a spisovatelka
Magdalena Dobromila Rettigová (31. 1. 1785 – 5. 8. 1845)
Česká buditelka a spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz, která se zasadila o osvětu mezi českými ženami a dívkami.
Magdalena Barbora Artmannová se narodila 31. ledna 1785. Bylo velké štěstí, že se narodila právě v období národního obrození, ve kterém došlo k vyzdvižení národních a vlasteneckých témat. Po sňatku s Janem Aloisem Rettigem se Magdalena zapojila do buditelského hnutí a i osobní vztahy s velikány této doby, jakými byli František Palacký, Pavel Josef Šafařík nebo Josef Jungmann, jí pomohly formulovat vlastní myšlenky.
Vzácná konstelace rodinného zázemí, osobních, společenských a historických předpokladů umožnila této činorodé ženě v doposud významně maskulinní společnosti promluvit sebevědomým ženským hlasem. A rozhodla se pro nemalý úkol – oslovit mladé ženy a dívky zejména z měšťanského prostředí a vedle výuky vaření a domácích prací je naučit milovat český jazyk a českou literaturu.
Její první vlastní literární díla se ani zdaleka nepodobají kuchařským knihám, které známe dnes. Začínala s psaním drobných próz a básní. Teprve postupně začala vznikat díla praktického rázu a mezi nimi asi nejznámější její dílo – Domácí kuchařka, poprvé vydaná v roce 1826. O úspěchu této knihy svědčí nespočet dalších a dalších vydání, která jsou realizována prakticky dodnes.
Národní zemědělské muzeum shromažďuje a uchovává staré kuchařské knihy a mezi nimi samozřejmě také knihy Magdaleny Dobromily Rettigové. Nejstarší její kuchařkou ve sbírce našeho muzea je Domácí kuchařka z roku 1849, v tomto vydání ještě původně německy psaná. Přínosem této knihy je bezpochyby ucelený soubor rozličných receptů a postupů obohacený o praktické rady k péči o domácnost a zdraví. V čem ale byla tato kniha inovativní a pro směřování národní gastronomie přelomová, bylo užití české kulinární terminologie, které pomohla zformulovat a které používáme dodnes.
Magdalena Dobromila Rettigová inspirovala mnohé. Nevýznamnějším odkazem byl pravděpodobně spolek Domácnost, který vznikl v roce 1885 na počest stého výročí jejího narození. Ten v jejím odkazu dále pokračoval a zřídil první českou kuchařskou školu.
Kdo někdy zkoušel připravit pokrm podle Magdaleny Dobromily Rettigové, jistě ví, že je to nesmírně náročné. Stojí to spoustu času a peněz a i samotná konzumace poctivě připraveného pokrmu zaměstná trávicí trakt na několik dní. Zkuste ale číst „Rettigovou“ jako beletrii – láska, s jakou popisuje výběr surovin, jejich úpravu, přípravu pokrmů a aranžmá na jídelní stůl, vás pohltí a jistě přivodí i chuť připravit k jídlu něco „echt českého“.
