Zámecký park
Zámecký park na Kačině je starší než samotný zámek. Již roku 1789 v souvislosti s přípravou staveniště zámku byla provedena řada terénních úprav a položeny základy parku. Projekt kačinské zámecké zahrady vypracoval významný vídeňský botanik N. J. Jacquin (1727–1817), ředitel císařské zahrady v Schrönbrunnu.
Původní dubiny a bory byly v kačinském parku postupně doplňovány dalšími druhy dřevin. Od počátku 70. let 18. století sem Chotkové nechali dovážet a vysazovat cizokrajné dřeviny. Tak se na Kačinu dostaly tyrolské modříny, ale i kaštanovníky, akáty či pinie nebo moruše.
Zámecký park na Kačině však počátkem 19. století postupně získával jinou podobu díky drobným zahradním stavbám, které vtiskly anglickému parku romantický ráz. V parku byly budovány letohrady, klidná zákoutí na Kamajce a Libuši, zřizovány umělé ostrůvky na rybníku, vysazovány aleje atd. Na přelomu 18. a 19. století vzniklo přímo na Kačině také zahradnictví, ve třicátých letech 19. století tu byla vystavěna i oranžerie
Zahradnictví sloužilo k zásobování zámku květinami, schraňovalo také citrusy a další exotické rostliny v zimním období. Dodávalo na zámecký stůl i čerstvé ovoce a zeleninu.
Dnes je součástí parku i skleník a zahrada léčivých rostlin. V zahradě najdeme více než stovku botanických druhů rostlin, pěstovaných již od středověku v klášterních zahradách či v zahradách lékárníků.
Do zámeckého parku se vrací po letech pávi – Emerich, Sidonie, Esmeralda, Quido, Henrietta a Žofie. Prosíme, nekrmte je.
Než se do parku vydáte osobně, prozkoumejte jej i virtuálně – pomocí malované online mapy.
Přírodní památka Kačina
Přírodní památka Kačina je rozlehlé území o výměře 197 ha. Většinu rozlohy území zaujímá zalesněná část, bývalá zámecká obora. Asi třetinu bezlesí, zejména v okolí stejnojmenného zámku Kačina, tvoří převážně travní porosty se solitérními stromy a remízky. Rozlohou nepatrná, ale pro výskyt vzácných druhů důležitá je i přítomnost vodních ploch – rybníčku, tůní a slepého ramena říčky Klejnárky.
Důvodem vyhlášení Přírodní památky Kačina je přítomnost zachovalých porostů „tvrdého luhu“, tzn. lesních společenstev s dominantním zastoupením stromů s tvrdým dřevem – zejména dubu letního a jasanu ztepilého s příměsí jilmu. Dále jsou zde cenné mokřadní biotopy a společenstva bezkolencových luk. Nejvíce je lokalita Kačina ceněna z pohledu entomologického – žije zde mnoho druhů vzácného hmyzu a u některých je Kačina jediným místem potvrzeného výskytu v Čechách.
Evropsky významná lokalita Kačina v soustavě NATURY 2000
Přírodní společenství Kačiny chrání kromě českých zákonů i zákony evropské. Území Kačina je v soustavě evropsky významných lokalit (EVL) Natura 2000 coby biotop (stanoviště) vzácných brouků páchníka hnědého (Osmoderma barnabita) a lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus).
Hmyz vázaný na dřevo
Vzrostlé kmeny starých stromů obývají vzácní brouci vázaní svým životem na dřevo (tzv. saproxylofágů). Některé druhy preferují osluněné kmeny živých stromů, jiné žijí v rozkládajícím se dřevě. Určitý hmyz potřebuje naopak pro svůj vývoj zastíněné stromy v zámecké oboře. Dutiny stromů obývají brouci kovařík rezavý (Elater ferrugineus), zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima) či páchník hnědý (Osmoderma barnabita). Podle nápadného zahnutého rohu poznáme samečka nosorožíka kapucínka. Celosvětově ohroženým druhem hmyzu žijícím pod kůrou kmenů je krásně sytě červený brouk s extrémně plochým tělem lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). K těm nejvýznačnějším nálezům poslední doby Kačiny je výskyt brouků Nemozoma caucasicum nebo dalšího brouka z čeledi květníkovitých Pseudotomoderus compressicollis. Jedná se o tak výjimečné druhy v rámci české republiky, že u nás nemají ani české jméno. Mimořádný je též nález dravých druhů hmyzu Teredus opacus nebo pestrokrovečníka Dermestoides sanguinicollis. Osluněné kmeny lip osidluje křiklavě zelený krásný brouk krasec lipový (Lamprodila rutilans).
Obyvatelé mokřadních stanovišť a luk
Mokřadní biotopy a vodní plochy obývá řada druhů obojživelníků. Jsou to zejména žáby kuňka obecná (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea) a skokan štíhlý (Rana Dalmatina), dále ropucha obecná (Bufo bufo). Vzácný je i čolek velký (Triturus Cristatus). Mezi chráněné obyvatele kačinských luk patří i motýli: otakárek fenyklový (Papilio machaon), batolec červený (Apatura ilia) či ostruháček jilmový (Satyrium w-album). Významný je i výskyt chráněných druhů mokřadních rostlin, konkrétně pryšce světlého (Euphorbia lucida) a rdestu lesklého (Potamogeton lucens).
Ptáci v korunách a dutinách stromů
V území se vyskytuje celá řada druhů ptáků, mimo jiné dutinových hnízdičů: datel černý (Dryocopus martius), krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud velký (Dendrocopos major), nebo brhlík lesní (Sitta europaea) a lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca). Z ochranářsky cenných druhů byl potvrzen výskyt slavíka hajního (Luscinia megarrhynchos).
Území je déle než dvě stě let kultivováno jako park a obora a výsledkem je vytvoření harmonického, přírodě blízkého komplexu lesních a lučních stanovišť se solitérními stromy, které poskytují prostředí pro vývoj a život mnoha chráněných druhů, zejména hmyzu. Pokud to tak má zůstat i nadále, je třeba směřovat péči k udržení dutinových živých i mrtvých stromů v parku i oboře. Důležité je zajistit nástup mladé generace původních druhů stromků, zejména výsadbou listnáčů.
Zajímavé byliny v zámeckém parku
Zámecký park je díky své rozloze bohatý na různé biotopy od řídkých lesů přes vlhké louky po xerotermní (teplé a suché) trávníky. Těmto třem zmíněným se budeme věnovat.
V lesních partiích nalezneme bohatou populaci křivatce žlutého, sasanky hajní, vzácné ožanky lesní, plicníku lékařského a česnekáčku lékařského. Vzácněji tu narazíme na třemdavu bílou, náprstník červený a vraní oko čtyřlisté. Uměle sem byly vysazeny bledule letní, batolka prorostlá, střevíčník pantoflíček a snědek nící.
Na vlhkých loukách se vzácně můžeme setkat s ocúnem jesenním, kohoutkem lučním či kostivalem českým. Dříve zde rostla orchidej prstnatec májový.
V těsném okolí zámku jsou nejvíce zastoupeny xerotermní trávníky, které kvetou nádherně barevně. Na těchto loukách nalezneme i velké množství motýlů, kteří sají nektar z květů. Z těch běžných bylin jmenujme šalvěj luční, kopretinu bílou, hadinec obecný, snědek kochův a pryskyřník prudký. Z méně hojných druhů tu rozkvétají devaterník velkokvětý, smolnička obecná, hlaváč šedavý a karafiát kartouzek. Nalezneme tu ale i velké množství květin chráněných, jako je len rakouský, chrpa černá a divizna brunátná. Z vyprávění místních víme, že zde rostly také vstavače, ale ty už nejspíše vyhynuly.
Pokud do parku vyrazíte brzy po ránu a budete mít štěstí, uvidíte na loukách dudka chocholatého jak sbírá hmyz pro svá ptáčata.
Zámecký park je zapsán jako významná lokalita mezi chráněná území Natura 2000, a tak žádáme všechny naše návštěvníky, aby si při návštěvě parku užili odpočinek v přírodě se vším, co k němu patří, ale přesto se chovali ohleduplně a udržovali v něm pořádek.
Naučná stezka
V červnu roku 2017 byla slavnostně otevřena naučná stezka zámeckým parkem. Na trase dlouhé necelý 1 km je instalováno 10 informačních panelů. Každý z nich obsahuje zajímavé a poučné povídání o fauně a flóře, která se v této oblasti vyskytuje nebo v minulosti vyskytovala, charakteristice krajiny či historii území. Oblast zámecké obory zahrnuje několik zásadně odlišných biotopů, které jsou na jednotlivých zastaveních stručně charakterizovány. Panely naučné stezky zaujmou nejen svým odborným výkladem, ale také grafickým provedením s množstvím zajímavých fotografií fauny a flóry.
