Irena Korbelářová | Slezská univerzita v Opavě
Jídlo jako komunikační prostředek šlechtické společnosti
Jídlo, stejně jako pití, nepodkročitelné předpoklady prostého přežití lidského druhu, v sobě od nepaměti ukrývají zřetelné i letmým pohledem sotva postižitelné symboly odkazující na místo a čas jejich vzniku; vysílají signály naznačující roli, kterou zaujímaly ve společenství konzumentů, vyzařují někdy dokonce i fluidum okamžiků, které spoluvytvářely.
Pokrmy a nápoje i rámec jejich prezentace, ať už se jedná o slavnostní menu nebo jídelníček běžných dní, jsou samým vyvrcholením kulinární kultury, bez nichž by bylo stolování se svými vnějšími projevy a pravidly chování jen prázdnou bublinou bez toho podstatného: zážitku z chuti a vůně a také uspokojení z nasycení kráčejícího ruku v ruce s estetickým prožitkem. Probíhá-li jejich konzumace v užším či širším společenství, pak se jídlo se všemi uvedenými rysy stává jedinečným prostředkem komunikace nejen o jídle samém, ale o všech zúčastněných, jejich zájmech, rolích a kompetencích; je dokladem hierarchie uvnitř i vně sociální entity, materiálních možností a kulturního rozhledu aktérů.
Uvedené platí pro stravování na všech sociálních úrovních, největší měrou se ale může uplatnit v prostředí hmotně zabezpečených aristokratických společenství s otevřeným transferem zkušeností, možností inspirace nadregionálního, ba evropského rozměru, s přístupem k surovinám i subtilním ingrediencím a také ke gastronomickým službám, dodávajícím jídlu nejen kvalitu, ale hlavně chuť a vzhled, posouvajících je do roviny výmluvného reprezentanta kultury. Prezentace luxusních a sofistikovaně strukturovaných menu a pojídání rozmanitých jídel vysoké profesní úrovně, se zde stává prostředkem i předmětem mnohostranně pojímané verbální i nonverbální komunikaci, mimikry pro více či méně závazná politická jednání, splétání sítí sociální strategií i privátní dorozumívání.
Konferenční příspěvek naznačí roli jídla v pozici potenciálního komunikačního prostředku ve šlechtickém prostředí napříč dějinami, poukáže rovněž na odlišnosti odvíjející se od obecné úrovně každodennosti konkrétních dvorů a domácností na různém stupni sociálního žebříčku, v centru a na periferii.
prof. PhDr. Irena Korbelářová,
Dr. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě
Prof. Korbelářová se dlouhodobě orientuje na dějiny raného novověku se zaměřením na Slezsko, publikuje k problematice všední a slavnostní každodennosti aristokratických dvorů. Aktuálním badatelským tématem jsou dějiny stravování a kulinární kultury s akcentem na měšťanskou a šlechtickou kuchyni v předmoderní a moderní době. Prof. Korbelářová dále vede Výzkumné centrum pro kulturní dějiny Slezska a střední Evropy a pedagogicky působí na Ústavu historických věd, je děkankou Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.
Výběrově z publikací k tématu konference:
- Korbelářová, I. a kol.: Kulinární kultura Slezska a střední Evropy, Opava 2015.
- Korbelářová, I. – Zezula, M.: S knížaty u stolu. Kuchyně a kultura stolování na středověkých vévodských dvorech v Opavě a Ratiboři, Ostrava 2018.
- Korbelářová, I. – Dluhošová, R. – Sobotková, J.: Paměť chuti: receptáře a kuchařské knihy jako specifické prameny pro poznání kulinární kultury a kulinárního dědictví českých zemí, Opava, Slezská univerzita v Opavě 2020.