International Harvester Company, USA
International Harvester Company, USA
Americká společnost International Harvester Company vznikla roku 1902 sloučením pěti firem, a to McCormick Harvesting Machinery Company, Marsh Harvester Company/Deering Harvester Company a tří dalších méně známých firem. V této době však měly jednotlivé firmy za sebou již bohatou historii.
Cyrus Hall McCormick (1809–84) vynalezl kombajn, vazač a odkladač a tyto vynálezy proslavily firmu po celém světě. Neméně známou byla firma Marsch Harvester specializující se na sklizňové stroje, založená roku 1861. Od roku 1889 se datují pokusy firmy Deering Co. vyrobit spalovací motor. Ten byl nejdříve používán jako stabilní motor a později byl montován na jednotlivé zemědělské stroje. Odtud byl již jen krůček k vývoji traktorů.
V roce 1900 E. A. Johnson vyvinul pro McCormicka tříkolový žací stroj, který byl ve spojení s Ohio Manufacturing Company v roce 1906 uveden na trh. O dva roky později spojená firma International Harvester Company postavila svůj první traktor. V roce 1910 již brázdila americká pole celá třetina Titanů a menších Mogulů, výrobků firmy IHC. Oba typy v mnohém ve své konstrukci vycházely z parních strojů a teprve po první světové válce zkonstruoval Bert R. Benjamin čtyřkolový traktor moderního designu, jenž dostal jméno Farmall.
Roku 1913 byla společnost IHC rozdělena na dvě samostatné společnosti – IHC of New Yersey a IH Corporation, která převzala zahraniční obchod a výrobu traktorů a dalších strojů. O pět let později byly obě společnosti, mající 13 poboček v USA, Německu, Francii a Švédsku a provozující vedle strojírenské výroby i slévárny, doly a angažující se aktivně i v kubánském a mexickém zemědělství, opět spojeny. V roce 1918 byla zahájena sériová výroba traktorů IH Model 8-16, které měly jako první na světě ve výbavě řemenici a tažný hák. Tím se výrazně rozšířila všestrannost využití traktorů, které tak šly rychle na odbyt.
V roce 1930 byl vyroben již stotisící traktor. Roku 1942 byl Farmall vylepšen a prodáván pod označením F12 a po další inovaci od roku 1938 pod značkou F14. Další traktorové továrny společnosti IHC vyráběly v meziválečném období traktory stejného vzhledu i výbavy, které byly označovány na památku dvou zakladatelů firmy McCormick-Deering.
Do Evropy pronikla firma IHC již roku 1908, kdy v německém Neussu byla založena dceřiná společnost, jež zprvu dovážela a prodávala IHC stroje, mezi nimi spíše výjimečně i traktory, a od roku 1911 vyráběla sama v nově postavené továrně sekačky, pohrabáče, obracáky a další stroje. Svoje obchodní zastoupení si vybudovala v Berlíně, Hamburku a Vratislavi. Po první světové válce se firma rychle vzpamatovala a již roku 1923 měla 2 000 zaměstnanců. V roce 1936 bylo v neusské společnosti IHC založeno traktorové oddělení a také v Evropě začaly být vyráběny IHC traktory a dopravní traktor, jehož předobrazem byl traktor McCormick-Deering. Díky existenci německé dceřiné společnosti mohly být americké traktory IHC vyráběny v Německu i po nástupu nacistů k moci. Byl zde vyvinut nový typ IHC traktoru o výkonu 15 koní. Koncem války byl závod ze 70 % zničen. V roce 1947 byla obnovena výroba traktorů z náhradních dílů a roku 1950 byl představen nový diesel Farmall DF 25 vybavený čtyřválcovým motorem, který byl velmi oblíbený. O tři roky později byl vyvinut Farmall DED 3 s tříválcovým motorem a v následujícím roce typy DLD 2 a DGD 4 a tím byla pokryta výkonnostní skupina 14 až 30 koňských sil.
V roce 1955 byla vyrobena nová řada traktorů o šesti modelech a výroba traktorů vytrvale vzrůstala na úkor utlumované výroby sekaček a vazačů. Tehdy měl závod IHC již 4 000 zaměstnanců a patřil k největším traktorovým továrnám v Německu. V roce 1962 byla uvedena na trh nová typová řada, která přinesla konec sérii Farmallů v Německu. Od této doby se traktory firmy IHC označovaly již jen McCormick. Tehdy byl vyvinut traktor D 439 o síle 39 koní a v roce 1965 typy 523 a 624 s komfortní výbavou. Současně se změnil image výrobků firmy IHC.
Roku 1969 začala IHC kompletovat řadu traktorů s označením International-Star-Serie. O rok později měla firma 100 000 zaměstnanců ve 46 továrnách roztroušených po celém světě a dokázala si udržet svoji pozici na trhu. V roce 1978 představila IHC model typ International 1455 o výkonu 145 koní a v 80. letech přišla na trh se sérií XL.
Roku 1983 vstoupil do společnosti smíšený americký koncern Teneco, který začlenil obchod zemědělskými stroji do své celosvětové sítě a firma International Harvester Company roku 1986 zanikla a přijala nové firemní označení J. I. Case. Původní jméno firmy se však dodnes objevuje v názvech jejích výrobků, jež nesou označení Case IH.
Mlátička
Stacionární mlátičky obilí jsou zemědělské stroje, které slouží k oddělování zrna od stonků obilí a plev. Původně byly samostatnými stabilními stroji, ale v současnosti jsou často součástí obilních kombajnů. Nejstarší způsob získávání zrna z klasu je mlácení posečeného obilí cepy. Tento tradiční způsob se na území českých zemí využíval až do poloviny 19. století. Tato práce byla velice náročná, a to jak fyzicky, tak i časově, proto se mnozí vynálezci pokoušeli o konstrukci strojů na mlácení obilí.
Významným pokrokem bylo sestrojení mláticího ústrojí, které vytloukalo zrno pomocí rychle rotujícího bubnu s lištami nebo hřeby. Tyto mlátičky byly jednoduché, lehké a výkonnější než všechny předcházející typy. Stavěly se většinou pro pohon žentourem – velkým kolem poháněným zpravidla koňskou silou. Od 30. let minulého století jsou sestrojovány jednoduché mlátičky ruční, v polovině 40. let se vyráběly také mlátičky žentourové a v 50. letech se zaváděly mlátičky na parní pohon, využívané zvláště velkostatky. Stacionární mlátičky byly poháněny transmisemi mobilních parních strojů, spalovacími motory, elektromotory a v neposlední řadě byly připojovány k traktorům.