Škoda Plzeň
Škoda Plzeň
Roku 1858 vybudoval hrabě Waldstein v Plzni slévárnu a strojírnu, v níž vyráběl hospodářské stroje, zejména čerpadla, mlýnské, cukrovarnické a pivovarnické stroje a zařízení a také parní stroje. V této továrně získal jedno z vedoucích míst i plzeňský lékař Emil Škoda. Jeho syn Emil Škoda mladší od Waldsteina roku 1869 strojírnu se slévárnou odkoupil.
V hospodářské krizi v 70. a 80. letech se továrna orientovala zejména na výrobu zařízení pro závody potravinářského průmyslu a intenzivně vyvážela hlavně do carského Ruska. Tato výrobní orientace se však ukázala jako neperspektivní. V roce 1899 se dosud soukromá firma přeměnila v akciovou společnost. Zásadní zlom přinesla první světová válka a s ní spojené armádní zakázky. To již ale od smrti svého otce v roce 1900 továrnu řídil Karel Škoda. Z válečných let pocházejí i první pokusy o výrobu automobilových a traktorových tahačů. V roce 1917 bylo totiž ve Škodovce založeno malé automobilové oddělení, které vyrábělo speciální těžká vozidla. V roce 1925 koupila plzeňská Škodovka mladoboleslavskou továrnu firmy Laurin & Klement a převedla sem nejprve výrobu automobilů a od roku 1936 i výrobu traktorů.
Traktory se v plzeňské Škodovce začaly vyrábět od roku 1926. Byly v nich použity upravené motory automobilů Škoda. Prvního typu HT 30 bylo v osmi sériích vyrobeno 750 kusů. Později začaly být montovány traktory HT 18 a vyráběly se ve třech sériích až do roku 1936. Vedle nich Škodovka dodávala na trh i HT 25 a od roku 1931 na tento traktor navazující typy HT 33 a HT 33S. Prototypem zůstal nejsilnější traktor HT 45.
Výroba traktorů se do Plzně vrátila až v roce 1946, kdy zde byl vyráběn traktor Škoda 30 s naftovým motorem. Pod tímto názvem se skrýval univerzální traktor Škoda HT 28, nástupce traktoru HT 18. Předáním výroby traktoru Škoda 30 zpět do Plzně byl ukončen zemědělský výrobní program v Mladé Boleslavi. Škoda 30 byla v Plzni vyráběna až do roku 1951 a poté ještě po několik let montovala tyto traktory z náhradních dílů STS Libice nad Cidlinou. V nezemědělském, bohatě strukturovaném výrobním sortimentu, zahrnujícím zbrojní produkci, lokomotivy, stroje a zařízení pro tabákový průmysl apod., pokračuje s řadou peripetií a změn plzeňský závod až dodnes.
Škodovka byla v roce 1945 znárodněna a po roce 1948 dostala jméno Závody V. I. Lenina. Po roce 1989 nastalo složité období transformace. Roku 1992 byla firma privatizována tzv. českou cestou. Své výrobní aktivity rozšířila nákupem automobilek Tatra a Liaz a výstavbou dalších závodů. To se odrazilo ve ztrátě její finanční stability. Roku 1999 byla podepsána dohoda s věřitelskými bankami a zahájena restrukturalizace. Hlavní roli převzala v roce 2000 vzniklá společnost Škoda Holding a. s. s 19 dceřinými společnostmi.
Šrotovník
Šrotovník je zařízení používané k mechanickému rozrušení různých druhů zrn. Šrotovníky se používaly v hospodářstvích, ve mlýnech, ale i v pivovarech. V zemědělském kontextu sloužily k rozdrcení obilných zrn na šrot, který byl následně používán jako krmivo pro dobytek. Tato zařízení byla důležitá ke zpracování obilí a v jeho přípravě pro další použití.
Historicky bylo šrotování důležité také pro přípravu sladového šrotu. Jeho účelem je zpřístupnit vnitřní části zrna pro další technologické operace na varně. Kvalita šrotu ovlivňuje enzymatické procesy během vaření piva.