Wichterle & Kovářík, Prostějov


Wichterle & Kovářík, Prostějov  

Prostějovské továrny na stroje Wichterle & Kovářík, akc. spol., vznikly sloučením dvou původně samostatných firem. Jako první začal vyrábět zemědělské stroje v malé dílně na nádvoří plynárny, jejímž byl spolumajitelem, roku 1878 František Wichterle. Až roku 1880 se stal Wichterle samostatným majitelem firmy a z jejího názvu zmizel spolumajitel Procházka. V roce 1882 začal Wichterle stavět továrnu a rok nato i slévárnu. Roku 1888 koupil Wichterle zkrachovalou továrnu na hospodářské stroje firmy Zaoral a spol., později nesoucí název První českomoravská rolnická továrna na hospodářské stroje se slévárnou v Prostějově, J. Běhal aj. Kužela.  

Spojené továrny postupně rozšiřoval a v roce 1884 byla firma zapsána do obchodního rejstříku pod názvem První prostějovská továrna na hospodářské stroje a motory, slévárna na kov a železo František Wichterle. Roku 1890 Wichterle vybudoval novou slévárnu. Po smrti Františka Wichterleho v roce 1891 továrnu převzali jeho synové Lambert a Karel. Roku 1900 přikoupili v sousedství stojící pilu a koncem první světové války i sirkárnu firmy M. a T. Ries, kterou rekonstruovali na požárnické depo a zaměstnanecké byty. Firma měla obchodní zastoupení v řadě evropských zemí, zejména na Balkáně a v Rusku.  

Roku 1894 v blízkosti Wichterleho továrny založil dílnu na výrobu pluhů a dalších hospodářských strojů Ing. J. Kovářík, jehož rodiče se živili postupně zanikajícím tkalcovstvím. O dva roky později se z vídeňské univerzity vrátil do rodného Prostějova jeho starší bratr Ing. František Kovářík, konstruktér pro stavbu strojů. Stal se spolumajitelem firmy, která dostala název F. a J. Kovářík, továrna strojů a slévárna Prostějov.  

Obě uvedené firmy vyráběly obdobný sortiment, především různé typy mlátiček, fukarů, drhlíků, třídičů, žentourů apod. Wichterle navíc vyráběl i parní kotle a lokomobily. V roce 1903 obě firmy rozšířily sortiment o benzinové stabilní motory a o několik let později i o motory na generátorový plyn. Firma Wichterle v roce 1908 začala vyrábět i čtyřtaktní naftové motory používané pro pohon transmisí v menších průmyslových podnicích.    

Aby byli bratři Kováříkové schopni konkurovat Wichterlovi, svoji továrnu v roce 1909 proměnili na akciovou společnost. Získali tak silné kapitálové zázemí pražské Živnobanky. V následujícím roce přikoupili sousední cihelnu a na jejím místě vybudovali kotlárnu a v roce 1912 na dalších přikoupených pozemcích i stolárnu a montážní halu.  

Během první světové války byly omezeny příděly materiálu pro nevojenskou výrobu a obě firmy musely převzít zakázky pro armádu. Ty je donutily ke vzájemné spolupráci a staly se prvním krokem k Františkem Kováříkem iniciovanému sloučení obou firem dne 22. 12. 1918. Vznikla tak největší československá firma na výrobu zemědělských strojů, jež nesla název Prostějovské továrny na stroje Wichterle & Kovářík, akc. spol. Již v následujícím roce byla provedena redukce výrobního programu a částečná specializace výrobních činností obou továren. Wichterle nadále vyráběl spalovací motory a některé mlátičky, Kovářík převzal výrobu parních lokomobil a ostatních hospodářských strojů.  

Poválečná hospodářská krize vedla k hledání nového výrobního programu. Ten byl rozšířen o výrobu motorových pluhů o výkonu 50 koní, ukončenou po polovině 20. let, a dále o produkci elektromotorů, čerpadel a zařízení pro štěrkovny a od roku 1924 i o výrobu automobilů Wikov, jež se udržela až do velké hospodářské krize, kdy roku 1933 zanikla.  

V roce 1927 se firma Wichterle & Kovářík zúčastnila soutěže ministerstva zemědělství na výrobu zemědělského traktoru a o dva roky později již bylo možno spatřit traktory Wikov 32 na polích. Vyráběly se nejprve v jediném typu o výkonu 32 koní v modifikaci pro průmysl a pro zemědělství. Později Wikov zařadil do svého výrobního programu traktor Wikov 22 určený středním zemědělcům. Nový typ, opět v průmyslové a zemědělské verzi, Wikov 22-25 byl již vybaven naftovým motorem, jenž byl v 30. letech montován i do Wikova 32, který poté nesl označení Wikov 35. Traktory se v Prostějově v této sestavě vyráběly až do zániku této výroby v roce 1941.  

V roce 1930 vyhořela montážní hala menších strojů. Mnohem vážnější důsledky měla ale velká hospodářská krize, která donutila firmu propustit polovinu pracovníků. I za této situace však společnost Wichterle & Kovářík vyráběla zemědělské a univerzální traktory. Další ránu zasadil firmě pokles odbytu zemědělských strojů v roce 1937. Velké typy sice továrna nahradila ve výrobním programu rozšířením výrobního sortimentu malých strojů, ale vypuknutí války vedlo k dalšímu omezování výroby. Výrobní program se výrazně zredukoval. Nově byly vyráběny volnoběžky TEMPO pro jízdní kola. Od roku 1939 byly zavedeny příděly materiálu a produkce zemědělských strojů byla postupně omezena a nahrazena válečnou výrobou.  

Po osvobození se továrna ke svému zemědělskému výrobnímu programu vrátila a dodala na trh některé nové typy, zejména mlátiček. V roce 1948 se však ani ona nevyhnula znárodnění a byl z ní vytvořen Agrostroj Prostějov, jenž se specializoval na výrobu původního sortimentu firmy Wichterle & Kovářík. Po roce 1989 byl podnik (nyní Agrozet) nejprve přeměněn na státní a v roce 1992 na akciovou společnost. V roce 1996 vstoupil do komanditní společnosti Wikov-Slavia, která se v roce 1998 po výrobní stránce rozpadla. V původním výrobním programu pokračují především dvě z nově vzniklých firem, a to Wisconsin Engineering, vyrábějící sekačky, a Agroservis Šálek, který dodává na trh kloubové malotraktory.  

Cirkulárka 

Cirkulárka neboli okružní pila byla neodmyslitelným pomocníkem každodenního života na venkově. Tento předchůdce moderních stolních kotoučových pil měl ve své původní podobě velký kotouč a stůl, ze kterého byl kotouč vysunut. Neměl téměř žádné bezpečnostní prvky u pohonu plochým řemenem ani u samotného řezání. Proto byly tyto starší verze nebezpečné a vedly k častým úrazům.  

Dnes existují bezpečnější varianty kotoučových pil, které nabízejí širší možnosti využití a přesnější řezání. Moderní cirkulárky jsou multifunkční nástroje, které se hodí pro práci se dřevem i kovy. 

Zajímá vás, co nového se u nás děje?
Přihlaste se k odběru newsletteru.

Vyberte si přesně ten obsah, který vás zajímá. My vám občasně zašleme souhrnné novinky a informace ze světa Národního zemědělského muzea.

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.