Oranžerie
Zámecké oranžerie sloužily především k zásobení zámeckých kuchyní tropickými a subtropickými plodinami a ovocem. Kromě toho zde byl prostor i pro pěstování exotických rostlin, které si šlechtici často vozili ze svých cest a svými zelenými úlovky se pak chlubili návštěvám.
Bohužel se nedochovalo mnoho informací o původním skleníku, který tu za Chotků byl. Je ale pravděpodobné, že nalezené základy, na kterých nynější skleník stojí, jsou původní. O jeho obnovu se zasadil Ing. Antonín Hájek, tehdejší ředitel Národního zemědělského muzea Praha, který skladbu rostlin přizpůsobil faktu, že zámek patří pod zemědělské muzeum, a umístil sem především užitkové plodiny tropů a subtropů celého světa.
V rámci projektu oslav 200 let od narození otce genetiky G. J. Mendela bude doplněn zámecký skleník v areálu Kačina o informační panely, které mimo jiné připomínají Mendelovi pokusy a „Mendelův skleník“ v augustiánském opatství na Starém Brně.
Citrusy, koření, pelargonie, orchideje i sukulenty
Vyjmenovat vše je náročnější, tak zmíníme jen ty nejdůležitější – citrusy (mandarinka, pomeranč, grep, citron, kumkvát), datlovník, eukalyptus, korkovník, kakaovník, kaučukovník, kolokázie (jedovatá aronovitá rostlina, konzumují se její hlízy, které známe jako Taro), ságová palma, banánovník, rýže, kaktusy opuncie a pytahaya (sklízí se jejich plody, kterým se říká kaktusové fíky), granátové jablko, rajčinka, japonská kdoule, mučenky (plodům se říká maracuja) a smokvoň neboli fíkovník. Z koření můžeme jmenovat rozmarýn, vavřín, vanilku, pepřovník černý. Poměrně velké zastoupení mají okrasné dřeviny, jmenovitě araukárie, slizoplod, krotony, libora měňavá, ligustrum, hedvábný dub, kamélie, nemrazuvzdorné šácholany, břečťany, fíkusy, cestra.
Zapomenout nesmíme na růži, kterou vyšlechtila hraběnka Chotková. Říkalo se jí Růžová Grófka. Kultivar zmíněné růže nese jméno Maréchal Niel, v Čechách je známý jako Maršálka.
Oranžerie je místem, kde je také velké množství kapradin a kvetoucích rostlin, jako jsou čínské kosatce, cibuloviny z čeledi amarylkovitých, streprokarpy, anthuria, lopatkovce, voskovky, begonie a mezi zajímavosti patří vzrostlé cykasy.
Velké oblibě Chotků se těšily také pelargonie. Muškáty pěstovali jak v šlechtěné podobě, tak i botanické druhy, které si často přiváželi ze svých cest. Oni sami se také jejich šlechtění věnovali.
Dále ve skleníku najdeme řadu zástupců sukulentních rostlin (aloe, agáve, kalanchoe, smrdutky, kaktusy a stromové kaktusy epiphyla, rhipsalis a Schlumbergera), velké množství epifytů, jako jsou bromelie, tillandsie a také orchideje. Vodní a bahenní rostliny zastupují šáchory, rdesna a babelky. Ryby chované ve vodních nádržích (karásci, závojnatky, paví očka, mečovky, ancistrusi a čichavci) mj. pomáhají snížit množství komárů, kteří se v nádržích množí. V sezóně do skleníku nasazujeme některé druhy pakobylek (strašilka australská, strašilka ďábelská a pakobylka rohatá) pro zpestření prohlídky. Skleník občas navštěvují také žáby, především skokani, ropuchy a také vzácnější rosnička zelená.
Od subtropů po vysokohorský tropický les
Zámecký skleník na Kačině je rozdělen do tří částí podle teplotních parametrů. První část je temperovaná a odpovídá subtropickému pásmu. V ní se v zimě udržuje teplota v rozmezí 10–15 °C. Druhá část odpovídající tropickému pásmu, především tropickému deštnému lesu. V této části se v zimě vytápí na teplotu minimálně 18 °C, většinou to je ale přes 20 °C. Poslední částí skleníku je chladné oddělení, které odpovídá vysokohorskému tropickému lesu a oblasti mediteránu. Zimní teploty se tu pohybují mezi 3 až 10 °C, pokud jsou jasné dny, může teplota stoupnout k 15 °C.
Vytápění skleníku
Skleník se vytápí pomocí plynového kotle, odlišné teploty se docílí pomocí množství a velikosti topných těles v částech skleníku (temperovaná část – jedno topné těleso po celé délce části, tropická část – dvě topná tělesa po celé délce části, chladná část – jedno topné těleso zhruba do jedné čtvrtiny délky).
Základy skleníku, který je situován k jihu, jsou zděné a zapuštěné do terénu tak, že podlaha je asi metr pod úrovní země. To nám pomáhá šetřit energii při vytápění. V létě zapuštění snižuje přehřívání. Půlkruhová hliníková konstrukce je upevněna k základům a nahoře ke zdi hospodářské budovy patřící k zámku. Krytinu tvoří polykarbonát, který dobře izoluje a zároveň propouští dostatek světla.
Zahrada u oranžerie
V letních měsících teplomilné plodiny pěstujeme i v zeleninové části zahrady, která na skleník volně navazuje a i v ní můžete vidět plodiny z teplých oblastí, jako je například tabák, podzemnice olejná, vigna čínská, malok a mnoho dalších. Nynější skladba rostlin je obohacena o okrasné květiny z velkého spektra čeledí, specializujeme se především na bromelie, anthuria a orchideje. Tyto rostliny jsou dnes velmi populární a my bychom rádi předvedli návštěvníkům jejich adaptace v přirozeném prostředí jejich výskytu.
Význam zámeckých oranžerií dříve a nyní
Zámecké oranžerie sloužily především jako reprezentativní prostor, kde se panstvo mohlo pochlubit botanickými raritami z dálných exotických krajů. Neopomenutelný význam mělo zásobení zámecké kuchyně ovocem a kořením. Do oranžerií se ukládaly hrnkové rostliny určené pro výzdobu zámku a zámeckého nádvoří. Šlechta se často věnovala pěstování a sbírání rostlin jako svému důležitému koníčku a oranžeriích často relaxovala. Zámecké skleníky poskytovaly inspiraci pro mnohé umělce, kteří na zámeckém dvoře působili. Byla zde cítit vůně exotických dálek a mnohých dobrodružství.
V neposlední řadě nesmíme zapomenout na význam vědecký a vzdělávací. Dříve se vzdělaní botanici nechávali zaměstnat právě ve sklenících šlechty, kde se mohli věnovat zdokonalování v přírodních vědách a své zkušenosti a poznatky předávat dalším.
Popularita zámeckých oranžerií vzrůstala především v devatenáctém století a šlechta si často vozila květiny z cest, či návštěv jiných skleníků. V Čechách bylo známo několik opravdu krásných skleníků, za zmínku určitě stojí skleník v Lednici, oranžerie v Děčíně, v Kroměříži a také skleníky v blízkých Červených Pečkách, kde napsal učitel František Flos knihu Lovci orchidejí.
Dnes funkci zámeckých a klášterních skleníků převzali botanické zahrady, které se snaží shromažďovat velké množství druhů rostlin a také vytvářet kvalitní vědecké zázemí, na které zámecké oranžerie nestačí. Tak se z nich stávají v lepším případě výstavní sály, galerie, v tom horším prádelny, nebo jen chátrající skleníky. Na některých zámcích si ale skleníky drží a slouží jako pěstební zázemí, pěstují se zde rostliny k řezu do zámků, předpěstovávají se zde květiny pro venkovní výsadby, nebo se tu opečovávají hrnkové rostliny. Několik skleníků je také součástí prohlídkových tras, tak jako ten náš. Při zámeckých akcích se mimo jiné snažíme přiblížit dálné oblasti, které už bohužel nejsou tak exotické jako za Jana Roudolfa Chotka. Snažíme se návštěvníkovi představit běžný život v těchto místech pomocí různých ukázek plodin z oblastí a také jejich zpracování.
Chcete vědět, co právě kvete ve skleníku? Sledujte na Facebooku profil Oranžerie Kačina.
